Zatím největší srovnávací studii biopotravin a běžného jídla zpracovala v roce 2012 Stanfordova univerzita. Nenašla žádný důkaz, že by biopotraviny byly výživnější. Také navazující studie zopakovala předchozí zjištění. Vědecké studie tedy neprokazují, že biopotraviny jsou výživnější a bezpečnější než běžné potraviny.
Podobné to je s argumentem, že na biofarmách chovají zdravější zvířata. Pětiletá americká studie ukázala, že mléko z biochovů má podobnou kvalitu jako mléko z běžných farem. Norský vědecký výbor pro potravinovou bezpečnost nezjistil žádný rozdíl ve výskytu nemocí. Vepři a drůbež z biochovů sice mají přístup do otevřených výběhů, ale o to více mají v sobě parazitů a nemocí.
Biopotraviny nám jsou marketingově prodávány jako přínos pro životní prostředí. Částečně je to pravda. Biofarmy spotřebují méně energie a vypouštějí méně skleníkových plynů na jednotku plochy než běžné zemědělské podniky. Jenže objem jejich produkce je výrazně nižší. Objem emisí je ve výsledku plus minus stejný jako v případě běžné produkce.
K vyprodukování stejného množství pšenice, špenátu či jahod totiž potřebujete mnohem větší plochu pozemků, a to v průměru o 84 procent. Ubývá tím prostor pro lesy a přírodní rezervace. Uvedu příklad: pokud by Spojené státy americké chtěly veškerou produkci potravin převést do biostandardu, musely by plochu zemědělské půdy zvětšit o území, jež rozlohou odpovídá Německu a Rakousku. Za oběť této snaze by padly národní parky a divoká příroda.
I v biopotravinách mohou být pesticidy
Opravdu se biopotraviny vyrábějí bez pesticidů? Ne. Biofarmy smějí používat pesticidy „přírodního původu". Patří mezi ně třeba síran měďnatý, který vyvolal onemocnění ledvin mezi pracovníky na francouzských vinicích. Další „organický" pesticid pyrethrin vede podle studií k 3,7násobně vyššímu výskytu leukémie mezi farmáři, kteří tuto látku používají.
Autor: Shutterstock
Ano, běžné potraviny obsahují více pesticidů. To hraje ve prospěch biopotravin. Pokud použijeme horní odhad Amerického úřadu pro potraviny a léčiva, všechny běžné pesticidy mohou způsobit okolo 20 případů úmrtí na rakovinu v USA.
Uvedené číslo bledne ve srovnání s dopady biopotravin. Přechod celé výroby potravin ve Spojených státech na biostandard by si vyžádal dodatečné náklady ve výši okolo 200 miliard dolarů ročně. O to méně peněz by lidé a veřejné rozpočty mohly dát na zdravotnictví, péči o seniory, školství či infrastrukturu.
Tak rozsáhlý finanční dopad by se musel negativně projevit na lidském zdraví. Studie dokládají, že když některá země zchudne o 15 milionů dolarů, statisticky to znamená o jedno předčasné úmrtí navíc, protože peněz na jídlo a zdravotní péči zbývá méně. Kompletní přechod Spojených států na biopotraviny by si podle tohoto vzorce vyžádal nejméně 13 tisíc předčasných úmrtí za rok.
Luxus pro bohaté
Biopotraviny jsou fenomenem v bohatých zemích, okolo 90 procent celkového množství se prodá v Evropě a Severní Americe. Navzdory pětinásobnému nárůstu prodeje během minulých 15 let stále biofarmy zabírají pouhé jedno procento zemědělské půdy. Norman Borlaug, který dostal Nobelovu cenu za odstartování takzvané Zelené revoluce v zemědělství, upozorňuje, že povinné biofarmaření po celém světě by vedlo k miliardám hladovějících lidí. „Nechtěl bych se dožít toho, jak dvě miliardy ,dobrovolníků´ obětujeme," říká Borlaug.
Biopotraviny jsou v podstatě určeny pro bohaté osoby, kterým finanční výdaj navíc přinese dobrý pocit. Jejich uživatelé by však nám ostatním neměli dávat najevo svou morální nadřazenost. Biopotraviny nejsou zdravější ani ekologičtější. Rozsáhlá „biorevoluce" by vedla ke škodám na životním prostředí a k dalšímu kácení lesů po celém světě.
Když módní návrhářka Vivienne Westwoodová prohlásila, že lidé, kteří si nemohou dovolit biopotraviny, by měli jíst méně, mohla k tomu mít ty nejlepší úmysly. Ve skutečnosti byla úplně mimo. Svět potřebuje více jídla a za přijatelnou cenu. Z výše uvedených důvodů se nebude jednat o biopotraviny.