Vražda britské poslankyně Jo Coxové minulý týden zcela přerušila kampaň před blížícím se hlasováním o Brexitu a vnesla s blížícím se termínem hlasováním (23. června) další prvek nejistoty. Oba dva tábory zastavily své akce, své vystoupení zrušil guvernér Bank of England Carney a dokonce i Mezinárodní měnový fond kvůli tragické události odložil publikaci svojí analýzy dopadů eventuálního Brexitu.

Britská libra sice na konci minulého týdne mírně posílila, ale pravděpodobnost Brexitu soudě podle průzkumů veřejného mínění se dál spíše zvyšuje. Očekávám tak po většinu tohoto týdne vysokou nervozitu na trzích.

Svůj díl přidají i Němci

Kromě britského referenda, které přitáhne lví díl pozornosti, jsou na stole i další události teoreticky zvyšující nejistotu.
Verdikt německého ústavního soudu (21. června) ohledně přístupu Evropské centrální banky ke skupování aktiv (kvantitativní uvolňování – QE, pozn. red.) může teoreticky omezit flexibilitu této instituce v případě, že by chtěla centrální banka do budoucna natisknout více nových peněz rychlejším tempem.

Vražda britské poslankyně Jo Coxové minulý týden zcela přerušila kampaň před blížícím se hlasováním o brexitu

To nemusí být v předvečer britského referenda nijak dobrá zpráva – trhy by při pohledu do budoucna spíše ocenily, kdyby ECB měla větší manévrovací prostor.

Španělská tečka týdne

A po britském referendu, i když nedojde na žádné štěpení unie, přijdou v neděli mimořádné španělské volby.

Tam podle posledních průzkumů veřejného mínění získává na síle radikální levice, která může z druhé příčky sesadit umírněnější socialisty.
V takovém případě opět nemusí být vůbec jednoduché sestavit vládu, která určí další směřování Španělska.

Strach přetrvá

Všechny tyto události mají po většinu týdne potenciál udržet na evropských trzích strach, oslabit euro a poslat výnosy bezpečných německých dluhopisů načas ještě hlouběji do záporu.

Tedy alespoň než budou v pátek ráno známé výsledky britského referenda.

Jan Bureš (38), hlavní ekonom Poštovní spořitelny

je hlavním ekonomem Poštovní spořitelny. Dříve pracoval jako analytik na Českém statistickém úřadu a vedl ekonomický výzkum v Institutu pro evropskou politiku Europeum.