Opět máme pocit, že dějiny jsou něco cizího, co se odehrává daleko za horizontem nebo alespoň za našimi humny. Žijeme v přesvědčení, že se na dějinách podílet nemůžeme, že dějiny jsou zlé a my jsme jen jejich obětí. Ani v našich největších novinách nemáme rubriku Ze zahraničí, ale Ze světa. Ke světu se nepočítáme. Svět jako prostor, v němž se dějiny dějí, začíná až za našimi hranicemi. Jsme uštknuti dybukem: máme čerta v duši.

Samozřejmé je ale vědět, že šanci se podílet na dějinách má každý člověk. Teprve až pochopíme, že v globálním světě se hrají jen globální šachy, nebudeme na dějiny vyplazovat jazyk.

S názvem globální šachy přišel filozof Miroslav Petříček, který tvrdí, že přechod od klasických šachů k této hře je velice snadný, ale důsledky značné. Změna spočívá v jiném měřítku. Klasické šachy lze hrát jen tehdy, jsou-li dány jejich základní prvky (figury), hrací pole (šachovnice) a počet hráčů (dva).

Žijeme v přesvědčení, že se na dějinách podílet nemůžeme, že dějiny jsou zlé a my jsme jen jejich obětí.

Globální šachy jsou takové, které hraje více hráčů, šachovnice je podstatně větší (počet políček nekonečný) a vše ostatní zůstává v platnosti. Na první pohled tedy nic nepředstavitelného.

Proměna spočívá v tom, že hra přestala být „univerzalistická“, protože se proměnila v celou řadu střetů, dílčích partií, s globálními důsledky. Každý jednotlivý tah v této hře může mít jasný lokální smysl, ale není možné dohlédnout jeho důsledky na jiných místech šachovnice.

Je to podstatně složitější hra, která na nás klade vysoké požadavky, a obstát v ní znamená zbavit se nesamozřejmosti. Vyžaduje to ale náš prostor otevřít globální vesnici, vpustit do Čech dějiny, a tím mít možnost ovlivňovat i děje jinde. Když to neuděláme, důsledky globálních šachů na nás dopadnou také, ale nebudeme moci ovlivňovat hru.

Neměli bychom kam poslat vzkaz o tom, jak bychom rádi táhli. Zase bychom kvůli lakotě prohráli, jako kdysi na Bílé hoře. Jsem z toho schlíplý jako Dalího hodiny. Bojím se, že neumím ze sebe smazat nesnesitelný cejch historie. Jsem potetovaný, aniž to vím.