Je to skok, který nelze přehlédnout. Ještě před dvěma lety se Česká republika nacházela v žebříčku Doing Business, který sestavuje Světová banka a hodnotí podmínky pro podnikání po celém světě, na trapném 75. místě. Tedy až za Ghanou, Řeckem a Rumunskem. Nedávno zveřejněný žebříček již vypadá o mnoho lépe, Česko je na pozici číslo 36.

Zdá se, že autory studie postihlo jakési okouzlení regionem střední Evropy. Slovensko nechali během dvou let postoupit z 49. na 29. místo a Polsko z 45. na 25. místo. Dokonce i Orbánovské Maďarsko si polepšilo z 54. na 42. pozici. Pozoruhodný vzestup, když uvážíme, že nad podnikáním v regionu se stahují temné mraky. A není to dáno jen příchodem podzimu.

Z cizího krev neteče, peníze ano

Národně populistická vláda Viktora Orbána začala jako první razit názor, že některá odvětví ekonomiky si zaslouží vyšší zdanění a že zahraniční investoři již zde nejsou vítáni. Mají buď platit, nebo svá aktiva levně prodat domácím hráčům a odejít. Selektivní zdanění nejprve v roce 2009 dopadlo na energetické podniky, krátce poté na banky a pojišťovny.

Speciální daňovou přirážku pro ziskové podniky z oborů energetiky, telekomunikací, pojišťovnictví a farmacie zavedla i levicová vláda Roberta Fica na Slovensku. Nyní se chystá obnovit zdanění dividend, čímž definitivně pohřbí pracně budovanou pověst Slovenska jakožto daňového ráje v centru Evropy.

Viktor Orbán, Beata Szydłová, Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Premiéři čtyř zemí, které Světová banka chválí za lepší podmínky pro podnikání, i když realita je poněkud temnější.Autor: Ondrej Deml / Shutterstock.com

Maďarský virus nakazil také Polsko. Konzervativní vláda premiérky Beaty Szydłové je u moci teprve rok. Během té krátké doby navrhla speciální daň pro banky a pojišťovny, omezení investic do větrných elektráren, vynucenou konverzi hypoték poskytnutých ve švýcarských francích i vyšší zdanění obchodních řetězců.

Vládní zásahy dopadají hlavně na výše zmíněné obory ekonomiky. Polská, maďarská i slovenská vláda se naopak mohou přetrhnout, pokud mají šanci přilákat do země další automobilku. Ochotně v takovém případě poskytují velkorysé daňové úlevy a různé dotace.

Velké nechat být, malé potrápit

V této souvislosti je namístě připomenout, že před parlamentními volbami v roce 2013 sociální demokraté slibovali, že zavedou zvýšenou třicetiprocentní sazbu daně pro velké finanční, energetické a telekomunikační firmy. Tato „Orbánovina" naštěstí narazila na nesouhlas ostatních koaličních partnerů.

Po třech letech od voleb stále platí, že populistické tahy proti vesměs zahraničním investorům se v Česku neujaly. Místo „Orbánovin" však vláda začala zavádět do praxe jiná protibyznysová opatření, kterým říkejme třeba „Babišoviny" – ať už jde o kontrolní hlášení k dani z přidané hodnoty, ručení za DPH nezaplacenou obchodním partnerem nebo elektronickou evidenci tržeb.

Autor: Shutterstock

Jedná se o rozporuplná opatření. Na jednu stranu lze sympatizovat s tažením proti neplatičům daní, kteří poškozují své poctivé konkurenty. Jenže zvýšená administrativa a rostoucí náklady na podnikání dopadnou na každého. Velké podniky si s tím poradí lépe než drobní podnikatelé, pro které nárůst nákladů v řádu tisíců korun měsíčně může být demotivující a skončí to uzavřením tisíců obchůdků, kaváren a venkovských hospod.

Pocit, že se region střední Evropy vydal na špatnou cestu, se dostavuje už dnes. Ale až za pár let uvidíme, zda větší škody napáchalo selektivní zdanění a šikanování mezinárodních koncernů v polském a maďarském provedení, nebo byrokratické umoření malých firem a podnikatelů v Česku.