Lidská posedlost kulatými čísly je nespravedlivá. Když si Česko loni 6. července připomínalo 600. výročí upálení Jana Husa (1371–1415), vlál na Pražském hradě kališnický prapor, scházely se vědecké konference a knihkupectví plnily stohy knížek o Husovi a jeho době. Prahu zdobily husovské billboardy a kdejaká města pořádala slavnostní koncerty nebo průvody.

Dnes máme 601. výročí – a téměř ticho. Jistě, proběhne rutinní, politiky a televizními kamerami navštívená bohoslužba v pražské Betlémské kapli. A jihočeský Husinec uspořádal v předvečer husovského data svůj dvoudenní multižánrový Husfest, který nabídl třeba Dádu Patrasovou, normalizačního zlatého slavíka Dalibora Jandu nebo skupinu Brutus, jíž zná několik generací Čechů z vesnických zábav už od 70. a 80. let 20. století.

Zůstává jen boj za vlastní názor

Kontrast je to na jednu stranu normální, každý rok prostě není „posvícení". Kulatiny jsme zvyklí brát zgruntu, v mezidobí sbíráme síly. Přesto je to v Husově případě smutné.

Loňské husovské monstrakce byly totiž tak trochu z povinnosti, aby se dostálo tradici památných oslav z roku 1915 a 1925. Podobně, jako jsme v roce 1991 pořádali Všeobecnou československou výstavu, aniž by to mělo jiný pádný důvod než nepokazit tradici jubilejních výstav z let 1791 a 1891.

Loňské husovské monstrakce byly tak trochu z povinnosti, aby se dostálo tradici památných oslav z roku 1915 a 1925.

Ruku na srdce, Husův kult v Česku uvadl. I proto je letos vzpomínka na Jana Husa opět jen komorní. Historik Josef Pekař už v roce 1900 prohlásil: „My, děti 19. století, jimž více neb méně cizí je Husův svatý zápal, máme velmi málo práva oslavovati po této stránce Husa a dobu jeho. V tomto smyslu tedy národem Husovým nejsme a nebudeme. Co bylo, nevrátí se," řekl.

Z Husa současných Čechů je dnes vypreparován jak náboženský obsah, tak i antiněmecký osten a zůstává jen nadčasové memento paličatého boje za svobodu vlastního názoru. Asi jako když se na vlajce prezidenta republiky skví zkrácené husitské heslo „Pravda vítězí", ale že tím byla myšlena pravda Kristova, už většina příslušníků „Husova národa" vůbec netuší.

Stále ovlivňuje dějiny

Přesto si Jan Hus a jeho letošní nekulaté jubileum zaslouží naši maximální pozornost. A to nejen kvůli tomu, že Mistr z Husince byl chytrý a statečný muž a že podstoupil mimořádně krutou smrt upálením.

Příkop, který svým učením a osudem vyhloubil v české společnosti, totiž zůstává nadále nezasypán a stále čas od času více či méně ovlivňuje naše dějiny, aniž bychom si toho byli vědomi.

Více o životě Mistra Jana Husa či o jeho odkazu se dočtete v článcích Rebel z Husince a Hus a jeho stopa v dějinách.