Velká Británie ušetří odchodem z EU spoustu peněz. Britové do EU posílají asi 10 miliard eur ročně nad rámec toho, co z rozpočtu EU získávají. Tyto peníze by mohli po vystoupení z EU použít na snížení daní, na vyrovnání státního rozpočtu nebo třeba na lepší zdravotnictví. Margaret Thatcherová sice kdysi vyjednala, že členské státy vracejí Britům dvě třetiny jejich čistého příspěvku do EU, přesto za dobu členství v EU Britové odevzdali do Bruselu už 130 miliard eur. A deset miliard eur ročně, to je slušný argument pro brexit.

Britové si budou moci samostatně rozhodovat nejen o penězích, které nyní mizí v bruselské černé díře, ale i o těch, které se tak či onak do Británie navracejí zpátky ve formě zemědělských a strukturálních dotacíc. Celkově Británie posílá do bruselské pokladny asi dvacet miliard eur ročně, z toho deset je čistá ztráta a deset miliard se jí vrací. Bude na Británii, co s těmito penězi udělá. Může si dál dotovat své zemědělce a regionální rozvoj, nebo může podnikání ponechat trhu a o ušetřené peníze snížit daně.

Snadnější obchod se zámořím

Po vystoupení z EU bude Británie snadněji obchodovat s anglicky mluvícími zeměmi po celém světě. EU se uzavírá obchodu s vnějším světem prostřednictvím cel a kvót na dovoz zboží. To Británii ztěžuje obchod zejména se zeměmi, se kterými má Británie tradiční vazby, jako je Austrálie, Nový Zéland, USA a Kanada. Po vystoupení z EU by byla Británie odpovědná za svoji obchodní politiku a s těmito zeměmi by mohla domluvit bezcelní obchod. Místo plánované dohody TTIP mezi EU a USA bude Británie moci vyjednat vlastní lepší dohodu.

Když bude Británie chtít, bude moci odstranit cla i pro dovozy z dalších zemí. Bez cla by se tak do Británie mohlo vozit víno, rýže nebo banány. Spotřebitelé tak budou platit u mnoha výrobků nižší ceny.

Zákony dle britského střihu

Všechny zákony si Británie bude tvořit sama. Jednou nohou už je z EU venku. Britové nemají povinnost zavést euro, ani se neúčastní přerozdělovacích kvót na migranty. Nejsou ani v Schengenu, takže stále mají právo kontrolovat, kdo do jejich země přichází. Přesto je stále mnoho oblastí, ve kterých jim diktuje politiku Brusel. Podle přání Bruselu například musí Britové vyrábět část elektřiny z větrných nebo solárních elektráren, což zdražuje elektřinu firmám i domácnostem. Británie musí uvalovat na elektřinu daň, kterou vymysleli v Bruselu. A do nafty a benzínu musí přidávat drahá biopaliva, která zatěžují rozpočty řidičů. To všechno bude moci Británie změnit.

Kontrola migrace je jedním z hlavních argumentů zastánců brexitu. Británie sice není v Schengenu, ale je povinna dávat za stejných podmínek jako Britům sociální dávky všem migrantům, kteří pocházejí z Evropské unie. Přídavky na děti a dávky v nezaměstnanosti tak snadno inkasují Poláci, Bulhaři či Rumuni, a to i příspěvky na děti, které zanechali ve své rodné zemi. Vystoupení z EU by Britům dalo právo tyto sociální dávky pro cizince omezit.

Britové nemají povinnost zavést euro, ani se neúčastní přerozdělovacích kvót na migranty.

Zmenší se také byrokracie. Firmy, které budou chtít exportovat na trhy EU, budou sice muset dále splňovat pravidla jednotného trhu, ale tato pravidla nebudou muset být uplatňována na domácí výrobky a služby. Bude tak snadnější začít drobné podnikání – otevřít si hospodu nebo stánek s občerstvením, prodávat domácí marmelády. Na trh se budou moci vrátit žárovky.

Konzervativní politik Boris Johnson připodobňuje Brexit k útěku vězně z žaláře. Samostatnost dá Britům svobodu rozhodovat se o svém osudu. Je to příležitost vymanit se z přežívání bez vyhlídek. Britským podnikům spadne ze zad velké byrokratické břemeno, které je brzdí v rozvoji.

Konzervativní politik Boris Johnson připodobňuje brexit k útěku vězně z žaláře.

Demokracie začne opět dávat smysl. Lidé dnes sice můžou ve volbách volit levici nebo pravici, euroskeptiky nebo eurooptimisty, ale podstatnou část zákonů stejně nejde zrušit, změnit nebo přijmout, protože zákony země musí odpovídat směrnicím EU. To koneckonců ve všech zemích Evropské unie narušilo důvěru v demokracii. Po vystoupení z EU bude britský parlament opět vykonávat suverénní vůli britských voličů, hlasování ve Westminsteru o bruselských směrnicích, u kterých existuje jen jedna povolená volba – hlasovat pro – se stane minulostí. To se týká i soudů, které získají opět svoji plnou svrchovanost. Soudní dvůr EU už nebude moci rozhodovat ve sporech britských občanů s britskou vládou.

Odchod Británie z Evropské unie vrátí Britům svobodu a odpovědnost za svůj vlastní osud.