Kurz koruny vůči euru se pak dostal na úroveň, která prakticky znamenala devalvaci koruny o cca 8 %. A předznamenala dlouhodobé intervence proti posilování koruny znamenající pro ČNB následně výdaje v dalších stovkách miliard korun.
A tak se koruna, místo toho aby mířila k úrovni 20 korun za euro, stabilně udržuje mírně nad úrovní 27 korun za 1 euro. Každý z českých turistů, který míří do zahraniční, může s „láskou" vzpomínat na oba dva guvernéry ČNB, kterak všem Čechům zařídili dražší dovolené v zahraničí.
Nulová výhoda pro firmy...
Jak se ukazuje podle pozitivních ohlasů mluvčích jedné jediné zájmové skupiny – a nedá se ani říci, že by se jednalo o společenskou vrstvu občanů ČR –, profit ze slabší koruny má jen část českých vývozců. A jsou to ti čeští vývozci, kteří pracují převážně s domácími surovinami. Exportéři, kteří pracují také se surovinami dováženými ze zahraniční, je dováží o cca 8 % dráže, než by museli. Jejich vývoz je tudíž poznamenán vyššími nákupními cenami. To nutně dostává výrobní ceny českých firem na vyšší úroveň. Žádnou výhodu to tedy pro ně nemá.
Stálé odkládání termínu ukončení politiky slabé koruny vedením ČNB má retardační vliv na českou ekonomiku.
Obecně snad jediné, co je pro české vývozce výhodné, je stabilní kurz české koruny, který nenutí vývozce k zajišťování proti kurzovému riziku, což by je jinak stálo poměrně velké peníze. O to větší však může nastat problém, jakmile ČNB zařadí zpětný chod, k čemuž stejně jednou dojde, a uvolní kurz. Nepříjemné probuzení a hluboké sáhnutí do kapsy...
To znamená, že české firmy, které se zabývají exportem a importem, budou muset mít naopak při uvolnění kurzu české koruny zajištěnu svou eurovou pozici, aby nepřišly o velké peníze.
... naopak
Česká ekonomika v současné době potřebuje nové a kvalifikované pracovní síly. Trpí dvěma velkými problémy: tím prvním jsou nízké mzdy zaměstnanců, což úzce souvisí s druhým problémem, kterým je stagnující produktivita práce zaměstnanců.
Zdá se, že pokud se nezvýší průměrné mzdy zaměstnanců, nebude v podnikové sféře ani velká motivace manažerů investovat do nákupu nejmodernějších technologií a zařízení, které by zvyšovaly produktivitu práce a vedly k úsporám pracovních sil. Z tohoto hlediska má stálé odkládání termínu ukončení politiky slabé koruny vedením ČNB retardační vliv na českou ekonomiku.
Nyní by české podniky při nákupu zahraničních moderních technologií platily zhruba o 8 procent více než v případě, že by se koruna vrátila ke svému rozumnému, přirozeně a na základě vývoje na trhu se vyvinutému kurzu. A při předpokládaném rychlém zhodnocování koruny pod 25 korun za euro, po ukončení režimu slabé koruny, by samozřejmě nákupy zahraničních technologií v eurech ještě zlevnily.