Vesmírný objekt, známý pod označením 2007 FF1, patří do skupiny asteroidů Apollo, kterých je přibližně 11 tisíc. Tato tělesa objevil německý astronom Karl Reinmuth ve 30. letech 20. století. Jsou typická tím, že křižují oběžnou dráhu Země. 1 648 z nich jsou identifikováné jako potenciálně nebezpečné planetky.

Do této skupiny spadal i nechvalně známý Čeljabinský meteor, jež 15. února 2013 explodoval na městem Čeljabinsk v jižním Uralu v Rusku, a zranil asi 1 500 obyvatel. Největší známý blízkozemní objekt je asteroid 1866 Sisyfos o průměru asi 8,5 km. Ten kolem nás proletí v roce 2071 ve vzdálenosti 17 325 000 km od Země.

Asteroid 1. dubna

Planetka je považována za potenciálně nebezpečnou, je-li nejkratší vzdálenost její oběžné dráhy od oběžné dráhy Země menší než 7,5 milionu km a její průměr je větší než 150 m. Tato velikost stačí k tomu, aby prošla téměř bez úhony atmosférou a způsobila značné škody na souši nebo tsunami. Ke srážkám s těmito objekty dochází podle vědců jednou za 10 tisíc let.

Kámen 2007 FF1 je velký asi 110–260 metrů a nejblíže Zemi bude v 16:35 středoevropského letního času. Tento průlet je zatím nejtěsnější, jež asteroid od svého objevení v roce 2007 uskuteční. V srpnu v roku 2020 byl od nás vzdálen přibližně 17,3 milionu km a pohyboval se rychlostí cca 47 950 km/h. Další blízké setkání se podle modelů odhaduje na 2. dubna 2037, kdy od nás bude daleko 7,9 milionu kilometru.

Planetární obrana

Detekce a přesný výpočet pohybu asteroidu 2007 FF1 byly provedeny v rámci projektu planetární obrany NASA. Jejím cílem je vyhledávání a identifikace nebezpečných objektů různých velikostí, jež mohou narazit do Země. Citlivé teleskopy a modely již nyní dokáží předpovědět, jak jsou kameny velké, z čeho se skládají a případně, kam dopadnou.

Planetární obrana zafungovala i tento víkend, kdy z pátku na sobotu vstoupilo do atmosféry Země tří metrové těleso. Astronomové spočítali, kdy a kde k nárazu dojde dvě hodiny před jeho dopadem do moře nedaleko Islandu.

Zdroj: Youtube

Zajímavostí je, že planetka s označením 2022 EB5 je však teprve pátým malým asteroidem, jež byl odhalen ještě před kontaktem se zemskou atmosférou. Přitom tak drobná tělesa do ní narážejí průměrně jednou za deset měsíců. „Hlavním problémem je, že jejich záře je velmi slabá a dalekohled musí být nastaven ve správný čas na konkrétní místo na obloze,“ vysvětluje ředitel Centra pro studium blízkozemních objektů Paul Chodas.

Zdroj:

www.cs.wikipedia.org, www.en.wikipedia.org, www.weather.com, www.livescience.com, www.ct24.ceskatelevize.cz