Obřadní či pohřební obleky z Číny jsou možná nejbohatším typem pohřebního odívání v historii. Byly složeny z nefritu a vyšívány zlatými nitěmi, aby zaručily bohatým, většinou členům královské rodiny, nesmrtelnost, či spíše posmrtný život v klidu a blahobytu. Proslavily se ve spojitosti s členy čínské královské rodiny dynastie Han, druhé čínské císařské dynastie, která vládla v letech 202 př. n. l. - 9 n. l. a 25 n. l. - 220 n. l.
Spojitost této dynastie s nefritovou dlouhověkostí je zřejmá z textu čínského historika Sima Qiana o císaři Wu z dynastie Han. V díle zachycuje, že císař měl nefritový pohár s nápisem "Dlouhý život Pánu lidí" a dopřával si elixír z nefritového prášku smíchaného se sladkou rosou.
Na dokument o těchto hávech či spíše brněních se podívejte zde:
Role kamene v posmrtném „životě“
Nefritové předměty byly poprvé doloženy v literatuře kolem roku 320 n. l., ačkoli existují archeologické důkazy, že existovaly již o půl století dříve. Z nefritu se vyráběly malé disky navlečené na náhrdelnících jako symboly politické moci a náboženské autority nebo obřadní nástroje, jako sekery, nože a dláta. Díky své tvrdosti, odolnosti a trvanlivosti byl nefrit postupem času spojovaný s čínskými představami o duši, ochranných vlastnostech a nesmrtelnosti. Roli v tom hrály i jeho různé odstíny.
Nefritové oděvy
Existence nefritových obřadních rouch a posmrtných oděvů však byla ověřena až v roce 1968. Tehdy byla nalezena neporušená hrobka vládce dynastie Chan Liu Shenga a jeho manželky princezny Dou Wan. Hrobka byla objevena v provincii Hebei za železnou zdí mezi dvěma cihlovými zdmi a chodbou vyzděnou kamenem.
Vzhledem k tomu, že hrobka nebyla nikdy vykradena, říká se, že je jedním z nejvýznamnějších archeologických nálezů dvacátého století. V ní byly nalezeny nefritové obleky, složené ze stovek drobných nefritových destiček sešitých zlatou nití.
Jejich součástí byly i nefritové kousky určené k zakrytí očí a zátky, které se vkládaly do očí, uší a dalších otvorů. To vše v zájmu udržení zla na uzdě.
Na výrobu každého obleku byl stanoven přesný postup a pravidla jsou podrobně popsána v "Knize pozdějšího Hanu". Studium obleků však ukazuje, že ne vždy byly navrženy tak, aby odpovídaly stanoveným normám. Ty měly reflektovat postavení zesnulého. Nefritový oblek císaře byl provlékán zlatou nití, méně významní královští a vysoce postavení šlechtici nosili nefritové obleky se stříbrnou nití, synové a dcery méně významných nosili nefritové obleky s měděnou nití a níže postavení aristokraté nosili nefritové obleky s hedvábnou nití.
Teorie kolem obleků z nefritu a jejich konec
Každá suita obleku byla rozdělena do dvanácti částí: obličej, hlava, přední a zadní část, paže, rukavice, nohavice a nohy. Výstroj vládce Liu Shenga byla velmi bohatá - skládala se z 2498 kusů nefritu, které byly sešity dohromady 1,1 kg zlatých nití, a dokončení obleku trvalo odhadem 10 let.
Dokud nebyl oblek dokončen, ostatky byly uloženy do složitých nefritových rakví, které byly stejně velkolepé. I ty byly zhotoveny ze stovek masivních zlatých hřebů.
Císař Wen z Wei nařídil v roce 223 n. l. zastavit výrobu nefritových obleků, protože podporovaly vykradače hrobek, kteří by obleky spálili, jen aby získali zlaté nitě.
Zdroje:
