Pod kotel přikládáme už léta
Vědci různých oborů se ve svých výzkumech a studiích hrozbou oteplování zabývají už dlouhé roky. Zelená politika a různá omezení a zákazy ohledně emisí a plynů „rychlost“ sice snížily, ale vrátit se do doby před průmyslovou revolucí, kterou vědci berou jako měřítko (oteplení o 1,8 °C), se nám sotva někdy nepodaří. Trošku pomohla koronavirová pandemie, ač nám lidem značně znepříjemnila život, ale během těch dvou let si planeta tak trochu oddechla a vzduch se pročistil. Teplota klesla. Byla jen o 1,5 °C vyšší, než před rozmachem průmyslu. Pokles emisí skleníkových plynů však byl jen dočasný. Naopak ve snaze po pandemii oživit ekonomiku sáhly mnohé země k levnějším fosilním palivům. Křivka emisí letěla nahoru. A s ní i teplota. A to vědci do svých posledních zkoumání nezačlenili ceny dnešních energií, kdy leckdo může hodit do kamen cokoli, jen abych se ohřál…
Scénáře klimatické katastrofy
Odborníci na klimatické změny neustále varují před zvyšujícím se objemem všeho, co do ovzduší vypouštíme. Jedna z posledních studií vědců z Harvardovy a Wasingtonovy univerzity vedená L. V. Zeppetellem (Phys.Org.) uvádí, že pokud se emise nesníží, do roku 2100 budou na světě místa, kde pobyt venku bude ohrožovat nejen zdraví, ale i život. Už nyní si vlny veder každoročně vyžádají tisíce obětí. Ve Spojených státech zabíjí víc lidí než tornáda. Horko bude do roku 2100 smrtelné pro tři ze čtyř lidí po více než 20 dnů v roce. Počet rekordně horkých dnů v tropech se zvýší na dvojnásobek. Neúnosné vedro tam bude víc než šest měsíců v roce. Tepelným stresem budou trpět miliardy lidí na celém světě a čelit vedrům tři čtvrtiny populace.
Rozbor horka
Americká Národní meteorologická služba uvádí jako nebezpečné horko teplotu 39,4 °C a jako extrémně nebezpečné 51 °C. Vědci berou v potaz i tzv. teplotní index, což je kombinace tepla a vlhkosti vzduchu. I ten ovlivňuje náš organizmus. Pokud se k poměrně „nízkým“ teplotám kolem 30 °C přidá vysoká vlhkost, pak i takové můžou zabíjet. Nejde ale jen o teplotu ovzduší. Ohřívá se sama planeta. Podle odhadů se průměrná teplota povrchu Země do roku 2100 zvýší o 5 °C stupňů. K oteplování povrchu však nedochází všude stejně. Nejvíce trpí Arktida. Ta má už teď teplotu vyšší o 2,5 °C. I vody oceánů jsou teplejší. Severní ledový oceán měl před pěti lety přechodně dokonce 20 °C.
Jako každá teorie má i tento scénář své kritiky. Ti tvrdí, že výzkum zahrnul až pětinásobné zvýšení fosilních paliv do roku 2100. Což je podle nich nereálné. Jeden z nich, D. Wubbles, vědec z Illinoiské univerzity, který se zabývá atmosférou, říká, že cílem takových scénářů by neměla být předpověď zvýšení skleníkových plynů, ale měly by se zkoumat různé stupně oteplování. „My se snažíme porozumět rizikům, ne předpovídat budoucnost.“
Dle mnohých vědců se může katastrofický scénář naplnit, i když začneme emise skleníkových plynů snižovat. Bohužel, stejně jako jejich zvýšení může mít neblahý vliv uvolňování metanu z arktického permafrostu. Z hlediska evoluce člověka představuje nějakých padesát let jen její nepatrný zlomek. I tak musíme věřit, že se vyšším teplotám když tak nějak přizpůsobíme, i tomu, že se naše planeta nestane horkým peklem.
Zdroje: anomalien.com, www.nationalgeographic.com, www.nature.com
