Tým výzkumníků z Technické univerzity v Mnichově pomocí nejmodernější laserové technologie odhalil, že se rotace Země postupně zpomaluje. Jenže tento fenomén by mohl mít dalekosáhlé důsledky pro život na naší planetě.
Revoluce v měření času
„Naše měření jsou naprosto přesná a jednoznačně ukazují změny v rotaci Země,“ říká profesor Klaus Weber. „Za pouhé dva týdny pozorování jsme zaznamenali změnu o šest milisekund, což je významný údaj, který nelze ignorovat.“
Vědci využili špičkový kruhový laser v Geodetické observatoři Wettzell, který dokáže zachytit i ty nejmenší odchylky v rotaci naší planety. Tato technologie představuje doslova revoluci v měření pohybu Země.
Dramatické změny na obzoru
„I když se tyto změny mohou zdát nepatrné, jejich kumulativní efekt během tisíců let bude dramatický,“ vysvětlují vědci. Podle nich je to podobné tomu, když spoříte – i malé částky se časem nasčítají do významné sumy.
Prodloužení dne na 25 hodin by mělo dalekosáhlé důsledky pro život na Zemi. „Musíme počítat se změnami biologických rytmů všech živých organismů. Ovlivněny budou také oceánské proudy a klimatické vzorce.“
Může za to i Měsíc
Jak je možné, že se rotace Země zpomaluje? Klíčovou roli v tomto procesu hraje gravitační spojení mezi Zemí a Měsícem. „Ten se od nás vzdaluje rychlostí přibližně 3,8 centimetru ročně, což přímo ovlivňuje rotaci naší planety,“ vysvětlují vědci.
A zatímco v současnosti jsou tyto změny pro běžného člověka nepostřehnutelné, v horizontu tisíců let mohou vést k významným změnám v našem vnímání času a organizaci společnosti.
„Představte si den o hodinu delší. Změnily by se pracovní doby, spánkové cykly, dokonce i zemědělské postupy. Je to fascinující představa,“ popisují vědci.
Co se změní?
Revoluce v přírodních cyklech
Prodloužení dne o celou hodinu by znamenalo zásadní změnu pro všechny živé organismy,. Rostliny by musely přizpůsobit svůj fotosyntetický cyklus, což by mohlo vést k dramatickým změnám v zemědělské produkci.
Dopad na mořské ekosystémy
Delší den znamená změnu v přílivových cyklech. To by mohlo narušit život v pobřežních oblastech – od korálových útesů až po mangrovové porosty. Například plankton, základ mořského potravního řetězce, je extrémně citlivý na rozdělení světla a tmy.
Změny v chování zvířat
Už dnes pozorujeme, jak citlivá jsou zvířata na sebemenší změny v délce dne. Tažní ptáci by museli přehodnotit své migrační vzorce. Noční živočichové by měli delší dobu pro lov, což by mohlo narušit současnou rovnováhu predátor-kořist.
Zdraví a spánek
Lidské tělo je naprogramované na 24hodinový cyklus. Prodloužení dne by mohlo vést k poruchám spánku, změnám v produkci hormonů a potenciálně i k nárůstu kardiovaskulárních onemocnění.
Ekonomické důsledky
Představte si i reorganizaci práce. Museli bychom předefinovat pojmy jako 'osmihodinová pracovní doba'. Ovlivnilo by to produktivitu, dopravní systémy i globální obchod.
Sociální aspekty
Delší den by mohl změnit i naše sociální návyky. Mohli bychom vidět nové vzorce v trávení volného času, organizaci školní výuky či stravování.
Příprava na změnu
I když ke změnám dojde postupně až za tisíce let, je důležité je studovat už nyní, zdůrazňují odborníci. „Čím lépe pochopíme mechanismy těchto změn, tím lépe se na ně budeme moci připravit.“
Zdroje: www.tum.de, ndmais.com.br