Překvapivý vědecký objev: Země má ještě jeden "divoký" měsíc.

7. srpen 2019 četba na 1 minutu
Cruithne zasazený mezi Zemi a Měsíc

Cruithne zasazený mezi Zemi a Měsíc

Foto: NASA

Měsíc, Luna má v lidské mytologii i poezii výsadní postavení. Je to navíc jediné mimozemské těleso na němž stanula noha člověka. Ovšem není jedinou přirozenou družicí. Modrá planeta má ještě menší, pětikilometrový satelit, který není tak moc známý.

3753 Cruithne byl objeven teprve v roce 1997 a kolem Země vykrajuje poněkud divokou dráhu, která by nás vzhledem možnému střetu mohla znervózňovat. Astrofyzici nicméně podle webu Conversation ujišťují, že by nám nemělo nic hrozit pro nejbližších 2750 let.

Pod pojmem divoká dráha se neskrývá zkrátka nějaká běžná eliptická orbita, která vynikne při modelaci při stacionární pozici Země.

Ve sluneční soustavě to není nic neobvyklého. Například Saturn má takto rozdivočelých hned několik měsíců. Dráha Cruithne je tak chaotická, že se dostává tu a tam do blízkosti Venuše nebo naopak Marsu. Zatímco kolem slunce tento měsíček oběhne se zemí za jeden rok. Dokončení kompletního cyklu oběhů kolem Země zabírá 800 let.

Cruithne se může během necelých tří tisíc let střetnout se Zemí, což by bylo pro život fatální, a pokud se to nestane, hrozí měsíčku střet během 8000 let s Venuší. A aby toho nebylo dost, v okolí Země jsou i další menší kvazisatelity – kusy skal s podivnou drahou. Lidstvo přitom stále nemá spolehlivě odzkoušenou technologii, jak se před takovými zdivočelými měsíčky ubránit.

Akční letáky