Rok temnoty 536: Slunce nesvítito a na 18 měsíců uvrhlo lidstvo do katastrofy

Rok temnoty čili léta páně 536.

Rok temnoty čili léta páně 536.

Foto: Profimedia

Lidstvo má s kataklyzmaty své zkušenosti a z událostí roku 536 až mrazí. Mnozí historici se domnívají, že právě tato globální a náhlá změna životních podmínek měla za následek pád mnohých říší a jiné dramatické historické události. Následky vulkanické zimy byly v Evropě strašné a kataklyzma zaznamenal celý svět.

Kataklyzma z roku 536 v učebnicích nenajdete

O tom, co se v roce 536 našeho letopočtu vlastě stalo, se vedou stále debaty. Nepřehlédnutelné klimatické změny zachvátily rozhodně Evropu a Asii, ale byly znát i ve zbytku světa. Kataklyzma mělo nedozírné následky a rokem 536 to jen začalo. Evropa se zahalila do mračen, která zastřela slunce tak, že bylo ve dne s bídou vidět. Slunce bylo na obloze patrné je čtyři hodiny denně a bylo tak slabé, že nepadal žádný stín. Průměrná teplota spadla náhle o 2,5 stupně Celsia. Nepršelo, zima byla krutá a jaro s tak častými mrazy, že byla úroda zcela zničená. Sýpky se staly jediným zdrojem potravy, a to byl jen začátek. Kataklyzma trvalo 18 měsíců, ale nešťastný rok 536 následovaly další roky bídy a utrpení.

Za kataklyzmatem z roku 536 byla patrně vulkanická činnost.Za kataklyzmatem z roku 536 byla patrně vulkanická činnost.Zdroj: Profimedia

Co pojí kataklyzma a vulkány či komety?

Nejpravděpodobnějším důvodem markantní změny počasí byly vulkanické erupce, které provázelo masivní a dlouhotrvající vyvržení popílku a síry do ovzduší. I když nemáme přesné informace a tím pádem ani závěry, zdá se, že mohlo jít o sopky na Islandu, vulkán Krakatoa v Indonésii nebo možná sopky Severní Ameriky. Roku 536 bylo do atmosféry vychrleno velké množství sirnatých aerosolů, což nejlépe odpovídá teorii o sopečné činnosti, ale jiní vědci se upínají například k masivnímu dopadu meteorů či dokonce komet.
Bohužel pro Evropu nešlo o jediný rok, kdy lidé strádali. Další erupce přišla o rok později a znovu v letech 540 i 547. K masivnímu úpadku životních podmínek přispěla i další katastrofa v podobě justiniánského moru. Pravý dýmějový mor se dostal z ohnisek v Etiopii do Egypta, odkud se rozšířil do Evropy i na Blízký východ. V dnešním Istanbulu, dříve Konstantinopoli, zahubil až třetinu obyvatelstva a celkově se odhaduje, že na mor zemřelo asi pětadvacet milionů lidí.

Temnotu doprovázela i pandemie dýmějového moru.Temnotu doprovázela i pandemie dýmějového moru, který zůsobují bakterie Yersinia pestis. Zdroj: Profimedia

Konec světa v roce 536

Vulkanická zima, jak je období po roce 536 přezdíváno, nabrala společně s pandemií takových obrátek, že se z neúrody a následného hladomoru vzpamatovávaly všechny postižené národy ještě dlouho. Není divu, že lidé propadali depresím a očekávali Armageddon či Ragnarok.
Ke konci světa měli asi nejblíž obyvatelé Číny. Japonsko a Čínu postihla neúroda obrovských rozměrů. Kronikáři psali o suché mlze, nepropustných či nekonečných mračnech i sněhu v srpnu. V Číně se ztráty na životech přiblížily 80 % populace. Dokonce se hovoří o kanibalismu jako jediném zdroji potravy.

Napoleon se svými generály

Krvavá bitva u Waterloo: Dopadla by jinak, kdyby nevybuchla sopka

I když z dalších zemí světa se nedochovaly zápisy o událostech roku 536, geologické výzkumy potvrzují, že šlo o nejstudenější zimu za 1500 let. Mnozí historici se domnívají, že kataklyzma roku 536 uspíšilo zkázu a zánik některých civilizací nebo například migraci Mongolů.

Podívejte se na hodinový dokument Timeline v angličtině o roce 536 n.l.

Zdroj: Youtube

Zdroje: en.wikipedia.orgwww.ancient-origins.net