V roce 536 na 18 měsíců přestalo svítit Slunce. Přišla největší katastrofa dějin

Lenka Samuely | 25. 9. 2022

„Kde jsi, Slunce? Proč se vydáváš za Měsíc bez jasu. Nevrháš stíny a své paprsky schováváš?" zoufal si byzantský historik a učenec 5. století Prokopios z Kaisareie. Byl jedním z mnoha kronikářů, kteří zaznamenali nečekanou přírodní katastrofu. Proto je rok 536 považován za nejhorší v dějinách lidstva.

Dlouho o něm vědci netušili. Až v roce 1983 výzkumníci z Goddardova institutu pro vesmírná studia Richard Stothers a Michael Rampino zveřejnili seznam všech starověkých sopečných erupcí, o nichž se zmiňovaly historické prameny. Všechny upozorňovaly na období, kdy se na obloze objevila tak hustá mlha, že Slunce přestalo hřát a krajinu zahalila tma.

Podívejte se na hrozivý výbuch sopky Tonga. Může ohrozit pro celou planetu
Magazín

Podívejte se na hrozivý výbuch sopky Tonga. Může ohrozit pro celou planetu

Osmnáct měsíců trvající zima vyvolala vlnu neúrody, jež vyústila v rozsáhlé hladomory na celé severní polokouli od Číny přes Středomoří až po Mezoameriku. Globální katastrofa vyvolala také migrace, války a mor. Onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis pode historiků zabilo více než padesát milionů lidí a uspíšilo definitivní zánik Římské říše.

Katastrofa v roce 536

„Mysleli jsme si, že tzv. Fimbulwinter, extrémně chladná a dlouhá zima, která trvala tři roky a během níž všichni lidé a zvířata zahynuli, jak popisovala severská mytologie, byla smyšlená," říká bývalý profesor archeologie na univerzitě v Uppsale ve Švédsku Bo Gräslund. „Nové objevy ale naznačují, že přírodní katastrofa v roce 536 jasně změnila kulturní krajinu na dlouhou dobu poté."

Důkazy o ní našli vědci ve švýcarském ledovci, z něhož vyvrtali 72 metrů dlouhý sloupec ledu. Pomocí laseru z něj odřezali vzorky o tloušce lidského vlasu a analyzovali jejich složení. „Zaměřili jsme se na přítomnost různých chemických prvků, prachu či příměsí," říká vedoucí mezinárodního týmu, historik Michael McCormick z americké Harvardovy univerzity.

Nová vědecká studie tvrdí, že kolem Země v roce 2017 proletěla mimozemská loď
Magazín

Nová vědecká studie tvrdí, že kolem Země v roce 2017 proletěla mimozemská loď

V ledu, který odpovídal období jara roku 536, objevila geoložka Laura Hartman mikroskopické částice vulkanického skla. Jeho chemické složení se podobalo islandské hornině. „Obrovská mračna prachu a popela tak do atmosféry s největší pravděpodobností vyvrhla islandská sopka," vysvětluje McCormick.

Stoletá tragédie

Závěry jeho týmu potvrdil dendrologický výzkum emeritního profesora paleoekologie na Queen's University of Belfast v Severním Irsku. Ten provedl analýzu letokruhů z kmene letitého irského dubu a odhalil, že růst stromu se v roce 536 dramaticky zpomalil. Podobné anomálie objevil u dřevin na Sibiři i v Americe.

Zdroj: Youtube

Síla erupce tak musela být masivní a její dopady rychlé a pustošivé. „Lidem se doslova přes noc obrátil život vzhůru nohama. Letní teploty poklesly o 1,5 až 2,5 stupně Celsia. V Číně sněžilo, v Irsku se tři roky nevypěstovalo zhola nic. Zbytek Evropy na tom nebyl o nic lépe. Lidé hladověli," říká McCormick. Podle něj se podnebí vrátilo do normálu až kolem roku 660.

Zdroj:

www.sciencenorway.no, www.ancientpages.com, www.stoplusjednicka.cz, www.idnes.cz

Tagy Amerika Čína Evropa Irsko katastrofa Severní Irsko Slunce Starověký Řím Středomoří Švédsko