Dlouho o něm vědci netušili. Až v roce 1983 výzkumníci z Goddardova institutu pro vesmírná studia Richard Stothers a Michael Rampino zveřejnili seznam všech starověkých sopečných erupcí, o nichž se zmiňovaly historické prameny. Všechny upozorňovaly na období, kdy se na obloze objevila tak hustá mlha, že Slunce přestalo hřát a krajinu zahalila tma.

Osmnáct měsíců trvající zima vyvolala vlnu neúrody, jež vyústila v rozsáhlé hladomory na celé severní polokouli od Číny přes Středomoří až po Mezoameriku. Globální katastrofa vyvolala také migrace, války a mor. Onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis pode historiků zabilo více než padesát milionů lidí a uspíšilo definitivní zánik Římské říše.

Katastrofa v roce 536

„Mysleli jsme si, že tzv. Fimbulwinter, extrémně chladná a dlouhá zima, která trvala tři roky a během níž všichni lidé a zvířata zahynuli, jak popisovala severská mytologie, byla smyšlená," říká bývalý profesor archeologie na univerzitě v Uppsale ve Švédsku Bo Gräslund. „Nové objevy ale naznačují, že přírodní katastrofa v roce 536 jasně změnila kulturní krajinu na dlouhou dobu poté."

Důkazy o ní našli vědci ve švýcarském ledovci, z něhož vyvrtali 72 metrů dlouhý sloupec ledu. Pomocí laseru z něj odřezali vzorky o tloušce lidského vlasu a analyzovali jejich složení. „Zaměřili jsme se na přítomnost různých chemických prvků, prachu či příměsí," říká vedoucí mezinárodního týmu, historik Michael McCormick z americké Harvardovy univerzity.

V ledu, který odpovídal období jara roku 536, objevila geoložka Laura Hartman mikroskopické částice vulkanického skla. Jeho chemické složení se podobalo islandské hornině. „Obrovská mračna prachu a popela tak do atmosféry s největší pravděpodobností vyvrhla islandská sopka," vysvětluje McCormick.

Stoletá tragédie

Závěry jeho týmu potvrdil dendrologický výzkum emeritního profesora paleoekologie na Queen's University of Belfast v Severním Irsku. Ten provedl analýzu letokruhů z kmene letitého irského dubu a odhalil, že růst stromu se v roce 536 dramaticky zpomalil. Podobné anomálie objevil u dřevin na Sibiři i v Americe.

Zdroj: Youtube

Síla erupce tak musela být masivní a její dopady rychlé a pustošivé. „Lidem se doslova přes noc obrátil život vzhůru nohama. Letní teploty poklesly o 1,5 až 2,5 stupně Celsia. V Číně sněžilo, v Irsku se tři roky nevypěstovalo zhola nic. Zbytek Evropy na tom nebyl o nic lépe. Lidé hladověli," říká McCormick. Podle něj se podnebí vrátilo do normálu až kolem roku 660.

Zdroj:

www.sciencenorway.no, www.ancientpages.com, www.stoplusjednicka.cz, www.idnes.cz