V roce 775 nastala zvláštní vesmírná anomálie. Její následky vědci řeší dodnes

Lenka Samuely | 15. 12. 2021

Psal se rok 774 a na planetu Zemi dopadlo neznámé záření. Nebylo to však jen otázkou několika sekund nebo minut. Země byla intenzivně ozařována neviditelnými paprsky téměř celý rok. Co se vlastně stalo a proč o tak významné události kroniky mlčí?

Kusy ledu nebo také letokruhy stromů patří mezi důležité ukazatele, kteří prozrazují složení atmosféry napříč tisíciletí. Právě na staré cedrové stromy se spolehli také japonští vědci z University v Nagoya pod vedením profesora Fusa Miyake. Ti v letokruzích stromů pátrají po historii vesmírných jevů. Při svém výzkumu však objevili pozoruhodnou nepřesnost. Ta naznačuje, že v 8. století našeho letopočtu na Zemi dopadl dvacetinásobek kosmického radioaktivního záření, než je obvyklé. Toto množství „supervysokoenergetických" protonů dokáže zničit ozonovou vrstvu a způsobit rozsáhlé ekologické problémy. Nic takového se ale mezi lety 774 až 775 nestalo.

Paměť cedrů

Japonští vědci zkoumali materiál odebraný z japonských cedrů. Zjistili, že jejich dřevo obsahuje několik různých „typů" uhlíku, tzv. izotopů. Jeden z nich, radioaktivní uhlík 14, vzniká při dopadu záření přicházejícího z vesmíru na Zemi. K tomuto ději dochází neustále. Proto existují určité normy. Meziročně množství uhlíku obvykle kolísá o jednu či dvě promile. Cedroví pamětníci však ve svých útrobách uchovávali uhlík 14, jehož na jednom místě bylo 1,2 %.

Kroniky mlčí

Zajímavostí je, že vysoké procento radioaktivního uhlíku bylo nalezeno nejen ve dřevě japonských cedrů, ale i ve vzorcích stromů z celého světa. Z toho japonští vědci usoudili, že původce záření musí pocházet z vesmíru. Příčiny by mohly být dvě. Mimořádně silná sluneční erupce, která by však mohla zničit život na Zemi, nebo výbuch blízké supernovy. Druhá událost by však byla viditelná pouhým okem i za dne po několik měsíců. Této anomálie by si naši předci rozhodně museli všimnout. V kronikách však neexistuje žádný záznam o tom, že by na obloze zářila jasná hvězda. Proto autoři objevu dvě nejpravděpodobnější možnosti zpochybnili. Co se tedy v 8. století stalo?

Český astrofyzik

S vysvětlením přišel významný český astrofyzik Michal Švanda. „Podle mého názoru autoři neuvažovali o možnosti, která se nabízí až automaticky: Záblesky gama záření." Toto záření přichází v podobě pravidelných záblesků z Vesmíru. Nikdo však zatím nedokáže objasnit jak vznikají. S největší pravděpodobností jsou doprovodným projevem kolapsů obrovské hvězdy. Nebo se vytvářejí při srážkách neutronových hvězd. Gama záblesků však existuje několik typů a nejspíše vznikají několika různými způsoby. Jedno mají společné. Jsou velmi ničivé.

Na Saturnově měsíci vědci objevili organické látky. Je skvělým místem pro život
Magazín

Na Saturnově měsíci vědci objevili organické látky. Je skvělým místem pro život

Zatím jsme v bezpečí

Energetika gama záblesků je tak silná, ž i když je jejich zdroj daleko od naší galaxie, jejich dosvity lze pozorovat opticky. Proto jejich sílu nelze podceňovat. „Kdyby k výtryskům došlo velmi blízko Země, tak by to mělo velký vliv na život. Například by to mohlo vést k celkovému vymírání zvířecích druhů," vysvětluje Švanda a dodává. „Je možné, že v roce 774 na Zemi dorazila sprška gama záření z bližšího zdroje gama záblesku, která však byla absorbována v atmosféře a sekundárními neutrony došlo ke vzniku radioaktivního uhlíku C 14. Proto si toho lidé nevšimli," vysvětluje astrofyzik.

Zdroje: www.globe24.cz, www.idnes.cz, www.nature.com, www.plus.rozhlas.cz

Tagy cedr strom záření Země