Odpovědět by mohla statistika. Myslí si to odborný asistent a počítačový vědec na University of Colorado Aaron Clauset. Se svým týmem se zaměřil na období mezi lety 1823 až 2003, během něhož došlo dohromady k 95 válkám. Poté získaná data vložil do počítačových modelů s cílem najít éru, během které bylo lidstvo alespoň desetiletí bez konfliktu.
Doufal, že bude schopný zjistit, co (pokud vůbec), určuje, že člověk nemá chuť vyvolávat mezinárodní rozepře. Nyní jsme totiž podle historiků v téměř osmdesátiletém období od konce 2. světové války nazvaném „dlouhý mír“. Je způsobený řadou událostí, včetně šíření demokracie a ekonomické nezávislosti.
3. světová válka
„Cílem výzkumu bylo zjistit, zda model relativního klidu lze věrohodně interpretovat jako trend, a tudíž předpokládat, že se bude držet i v budoucnu,” říká Aaron Clause. Ukázalo se, že těsná blízkost dvou světových válek byla v podstatě vyvážená sporadickými válečnými obdobími.
Mezi lety 1823 až 1913 se bojovalo každých 6,2 roku. Následných třicet dva let se rozepře objevily každých 2,7 roku, což mělo za následek nejnásilnější a nejrozšířenější ztráty na lidských životech v zaznamenané historii. Poté, mezi lety 1945 až 2003, došlo k jedné válce každých 12,8 roku. Analýza zároveň odhalila, že čím delší byla mezera mezi konflikty, tím kratší byly.
„Při pohledu na studii je důležité poznamenat, že data sahají jen do roku 2003. Boje posledních let nebyly brané v úvahu,” upozorňuje Doktor Clauset. Riziko třetí velké války tak může být vyšší, než se předpokládá. Modely ale jasně ukázaly, že k tak masivním konfliktům, jako byl poslední globální svár, dochází v průměru každých 205 let. Další tedy můžeme očekávat v roce 2150.
Svět ve válce
Podle jednoho z předních francouzských antropologů a historiků Emmanuela Todda ale třetí světová válka již probíhá. „Ruská invaze na Ukrajinu sice začala jako omezený územní svár, eskaloval ale do globální ekonomické konfrontace mezi celým Západem na jedné straně a Ruskem a Čínou na straně druhé,” upozorňuje. „Navíc se nikdo nechce stáhnout. Výsledkem může být jen kolaps jednoho nebo druhého.”
Odborník dodává, že v případě, že by se Rusku podařilo vyčerpat evropskou ekonomiku a přitom si zachovat čínskou podporu, mohlo by dojít k vzestupu rozvojových zemí, zatímco by starý kontinent upadl.
Zdroje: www.express.co.uk, www.unherd.com, www.futurism.com
