Adamův kalendář je starý 160 tisíc let. Kdo v pravěku stvořil tak přesnou věc?

Adamův kalendář – rekonstrukce původní podoby

Adamův kalendář – rekonstrukce původní podoby

Foto: Profimedia.CZ

Adamův kalendář byl v roce 2003 objeven díky náhodě, či přesněji řečeno, díky nehodě. Pilot Johan Heine spěchal na pomoc kolegovi, který havaroval na okraji převisu v pohoří jihoafrického regionu Mpumalanga. Hned vedle ztroskotaného letadla stála skupina velikých kamenů sestavených do kruhu.

Johan Heine se o megality zajímal už dlouhých dvacet let a v dané oblasti jich zdokumentoval pěknou řádku. Tentokrát to ale bylo poprvé, co narazil na pozůstatky precizně uspořádaného kruhového komplexu se dvěma centrálními kameny uprostřed.

Místní africké kmeny monument znaly a přezdívaly mu "Místo, kde se zrodilo Slunce". Heine po důkladném prozkoumání kamenů uznal, že jde o název vskutku příznačný. Pětitunové kameny jako by totiž sledovaly stín vržený centrálním monolitem při západu slunce. Na zvláštní body pak stín dopadá ve dnech slunovratu a rovnodennosti.

Nejen slunce, ale i hvězdy

Spolu se svým přítelem a záhadologem Michaelem Tellingerem došel Heine k závěru, že muselo jít o nějaký prastarý kalendář, který ukazoval měsíce v roce a byl spojen i s noční oblohou, zejména pak se souhvězdím Orion.

Tato konstalace je na jižní obloze jednou z nejvýraznějších. Obzvláště na ní poutají pozornost tři hvězdy, které tvoří Orionův pás. Jihoafričané jim přezdívají Tři sestry, jako by je považovali za samostatné souhvězdí. A právě k těmto třem světelným bodům podle badatelů odkazují i tři monolity ve zkoumaném kruhu.

Pozice hvězd se ale v průběhu dlouhých tisíciletí pozvolna mění. Astronom Bill Hollenbach vypočítal, že Tři sestry byly proti obzoru zarovnány do vodorovné linie před 75 tisíci lety. Právě tehdy by jejich pozice zmíněným třem kamenům přesně odpovídala.

Al Naslaa, podivný útvar v arabské oáze

Záhadná formace v arabské poušti: S řezem na prastarém kameni si vědci neví rady

Památka na nejstarší lidskou společnost?

To by ovšem znamenalo, že je monument o více než 70 tisíc let starší než anglický Stonehenge. Heine s Tellingerem proto ještě požádali geology, aby se stáří kamenů pokusili odhadnout na základě eroze. Druhý odhad byl však ještě překvapivější než ten původní: megality jsou prý staré nejméně 160 tisíc let. Památka si obratem vysloužila název Adamův kalendář, neboť ji museli vytvořit jedni z prvních zástupců druhu Homo sapiens.  

Následující video zachycuje reálnou podobu monumentu v současnosti:

Zdroj: Youtube

Výzkum vzbudil vlnu nadšení i skepse. Odborníci v první řadě nevěří teorii, že kamenný kruh sloužil jako kalendář, a jeho souvislost s pohybem slunce považují za čistě náhodnou. Zároveň pochybují nad stářím památky – kameny samy o sobě mohou být opravdu prastaré, to ale neznamená, že nemohly být na místo dopraveny o sto tisíc let později. Najdou se však i vědci, kteří jsou v kritice opatrnější. Jsme přeci v Africe, kde se člověk zrodil. Nacházíme tu nejstarší ostatky člověka rozumného i jiných hominidů, kteří se v oblasti pohybovali před 200 tisíci lety. Museli být nutně primitivnější než kultury, které mnohem později postavily megality v Evropě? "Nemůžeme soudit, když o nich nic nevíme," připomíná Tellinger.

Záhadná černá pyramida v Gíze.

Záhadná černá pyramida v Gíze: Byla přesně popsána, ale vědci ji stále odmítají

Zdroje: www.southafrica.comwww.ancient-origins.netwww.megalithomania.co.uk