Adamův kalendář je největší záhada dějin. Je starý 300 tisíc let a stále funguje

Elena Velímská | 14. 11. 2022

Stránky historie lidstva se začaly psát v dnešní Jihoafrické republice v rozsáhlé archeologické a paleoantropologické oblasti známé jako kolébka lidstva. Jižní Afrika, jak se zdá, je i bohatým nalezištěm záhadných pradávných staveb a pozůstatků neznámých civilizací. Jednou z nich je Adamův kalendář, možná vůbec nejstarší stavba na světě.

Smolný pilot objevitelem

Když jednou v roce 2003 prolétal jihoafrický pilot J. Heine nad velmi odlehlou, nepřístupnou, ale krásnou oblastí v provincii Mpumalanga, přestalo být jeho letadlo ovladatelné. Byl nucen nouzově přistát. Přistávací manévr se mu nezdařil a letadlo narazilo do svahu hory. Při své smůle měl Heine zároveň neuvěřitelné štěstí. Nejenže vyváznul bez zranění, ale objevil tři megalitické dolomitové kameny a za nimi kamenný kruh. Nebýt této nehody, zůstala by tato záhadná památka v kopcovité africké krajině skryta dodnes.

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal
Cestování

Jeskyně v království Mustang vydaly své tajemství. Vědci už vědí, kdo je vytesal

Kamenné tajemno

Heinův objev je opravdu mimořádný. Obří kameny, které jakoby trčí ze země, váží odhadem pět tun. Kruh má průměr třicet metrů. Menší kameny uvnitř tvoří poměrně složitý obrazec. Na dvou vztyčených monolitech jsou patrné rytiny. V okolí byly objeveny další kruhy z kamenů a ruiny. Jsou stejně zarovnány a propojeny kanály. Dle předpokladů to jsou cesty, které kdysi jednotlivé stavby propojovaly.

Vědci zpočátku žádný výrazný zájem o Heineův nález nejevili. Rozruch vyvolal až poté, kdy amatérský archeolog a spisovatel M. Tellinger tento kamenný kruh označil za nejstarší stavbu na světě, kterou postavila neznámá zaniklá civilizace. Jeho tvrzení řada vědců zpochybnila s tím, že to jsou pozůstatky kruhovitých ohrad pro dobytek – kraalů, které tam zanechaly kmeny afrických zemědělců při svém stěhování ve 13. století. Z tohoto důvodu tam první archeologické průzkumy začaly až v roce 2009.

Zdroj: Youtube

Tellinger badatelem na vlastní pěst

Před tím, než se vědecká obec rozhodla zabývat se touto neznámou stavbou, zkoumali Tellinger a Heine lokalitu na svou pěst. Celkové uspořádání stavby je postaveno podle astronomických souřadnic, jak ukázala již první badání, kameny směřují na čtyři světové strany a vyznačují slunovraty a rovnodennosti. Stojící kameny vrhají stín na blízkou plochou skálu a ukazují dny a měsíce. Badatelé proto místo pojmenovali Adamův kalendář. A proč Adamův? Dle eroze a růstu lišejníků odhadli stáří stavby na 200 000 až 300 000 tisíc let. Mohla by tak být první stavbou na světě, stejně jako byl Adam první muž. O tom, že lokalita musela mít pro stavitele značný význam svědčí i to, že kameny nejsou z tamního skalního podloží, ale z dolomitu a na místo byly dovezeny ze značné vzdálenosti. Místu se také přezdívá „místo zrození Slunce“. A co na to vědci?

Vědecká troška do mlýna

Podstatná část historie domorodých afrických kmenů sice není zdokumentována, přesto vědci téměř s naprostou jistotou vyloučili tuto stavbu jako ohradu pro dobytek a ruiny jako pozůstatky zemědělské osady. Dospěli k názoru, že se jedná o astronomickou observatoř či starověký chrám. Na základě přesnějších geologických výzkumů pak určili její stáří na 75 000 let, někteří dokonce připouštějí i 200 000 let. Během výzkumu na místě se také zjistilo, že z podzemí místa ohraničeném kameny vycházejí zvukové frekvence. Technologiemi byly změřeny akustické vlastnosti. Frekvence vytvářejí zvuky tvar květů představující posvátnou geometrii v krajině.

M. Tellinger se domnívá, že Adamův kalendář je dílem neznámé civilizace. Jelikož je celá stavba vidět jen z výšky, jsou ve hře přirozeně také mimozemšťané, buď samotní nebo v propojení s pozemskou civilizací. Skutečné stáří, původ a účel Adamova kalendáře zůstává prozatím záhadou.

V jižní a východní Africe se údajně nachází obdobných staveb až 20 000 tisíc. Vzhledem k tomu, že jsou zde také obrovská naleziště zlata, je možné, že zdroj vzácného kovu má se stavbami souvislost.

Makhunik: Záhadné starověké město trpaslíků, kde domy měří jen 1,5 metru
Cestování

Makhunik: Záhadné starověké město trpaslíků, kde domy měří jen 1,5 metru

Zdroje: www.atlasobscura.com, www.southafrica.com, www.historicmysteries.com

Tagy Afrika civilizace Jihoafrická republika Jižní Afrika Mpumalanga Slunce stáří