Nikdy tak rovnoměrný a zdravý úsměv neviděl. „Pracoval jsem na rekonstrukcích pozůstatků, jež pocházely až z paleolitu. Žádná z lebek však neměla podobně zachovaný chrup,” přiznal se. Souměrné obličejové rysy navíc napovídaly, že muž měl charismatickou tvář. „V dnešní době by se určitě uživil jako model,” směje se Nilsson.
Kostra Adelasiuse Ebalchuse, jak byl mladík pojmenovaný, byla objevená v roce 2014 na raně středověkém pohřebišti ve švýcarském městě Grenchen v kantonu Solothurn. Místo jeho posledního odpočinku bylo lemované kameny ve tvaru číslice osm. Naznačuje to, že pocházel z vyšší společenské vrstvy.
Adelasius Ebalchus
Adelasius žil kolem roku 700 našeho letopočtu. „Byl potomkem galsko-římského obyvatelstva, které žilo v regionu, když germánské kmeny přišly na centrální švýcarskou náhorní plošinu.” říká Angela Kummer, ředitelka Grenchenského kulturně-historického muzea. „O této epoše víme jen málo. Lidé si tehdy nic nezapisovali. Informace o jejich životě tak musíme vyčíst z hřbitovů a koster.”
Na základě mladíkových pozůstatků vědci určili, že na svou dobu byl relativně vysoký. Měřil 173 cm. V dětství měl tedy dostatek potravy pro svůj vývoj. Dalším vodítkem, že pocházel z bohaté rodiny, byl jeho hollywoodský úsměv bez kazů. „Ve středověku se nejčastěji jedly obilné kaše. Zrna se však musela pomlít na kamenných mlýncích. Zbytky štěrku a slupek proto způsobovaly, že se sklovina a dásně rychle opotřebovávaly. Adelasiovy zuby jsou ale velmi zdravé, bez plaku i hniloby. To napovídá, že hospodyně u něj doma krupici vyráběla na modernějším kuchyňském pomocníkovi,” vysvětluje Kummer.
Odborníky také zajímalo, proč Adelasius, v době, kdy byla očekávaná délka života 30 až 40 let, zemřel již ve dvaceti. Podrobná analýza kostí vyloučila násilnou smrt nebo nehodu. „V jeho pozůstatcích jsme našli stopy infekce. Mohla být vyvolaná například zánětem plic,” říká Angela Kummer. Nemoc prý trvala dlouho a vedla k nedostatku minerálů a vitamínů.
Byl to fešák
Zbývalo jen odpovědět na otázku, jak mladík vypadal. Rekonstrukce obličeje se zhostil sochař a archeolog Oscar Nilsson. „Věděl jsem, že chci zvýraznit jeho zdravý chrup a ostře řezané rysy s důlkem na bradě. Proto jsem se rozhodl, že se bude trochu usmívat a nebude mít vousy. Z výsledné podoby jsem byl sám nadšen. Tak krásného muže jsem v životě neviděl,” říká.
Postup obnovy tváře připomínala detektivní seriál. Na lebku, kterou vytiskla 3D tiskárna, umístil markery, označující místa svalových úponů. Postupným přidáváním modelářské hlíny se pod jeho rukama začal objevovat obličej se zasněnýma očima, rovným nosem a plnými rty. Nakonec byl model doplněn středně střiženými hnědými vlasy, jež Adelasiusovi dodaly rozpustilý vzhled.
Zdroje: www.nationalgeographic.com, www.ancientpages.com, www.swissinfo.ch
