Adolf Burger (†99): Padělatel z Ďáblovy dílny falšoval miliony liber pro nacisty

3. červen 2020 četba na 3 minuty
Adolf Burger

Adolf Burger

Foto: Shutterstock

Adolf Burger (†99) přežil druhou světovou válku jen díky svému povolání. Tiskařů bylo málo a každý musel přiložit ruku k dílu. V Sachsenhausenu byl součástí padělatelské akce Bernhard. Na základě jeho vyprávění byl natočen oscarový film Ďáblova dílna.

Adolf Burger měl tři sourozence, byl chytrý a ctižádostivý. Po smrti otce se ale musela rodina uskromnit a na studium peníze nezbývaly. Vyučil se typografem a žil velice skromně. Jako čerstvý absolvent nesplňoval požadavky na praxi a musel vzít místo pomocného dělníka. V roce 1939 se ke své původní profesi vrátil, bohužel ilegálně. Padělal rodné listy Židů. Ti, kteří byli pokřtění před rokem 1938, byli považovaní za árijce. Tři roky zachraňoval životy a dával lidem novou identitu. Den před jeho pětadvacátými narozeninami (11. srpna 1942) si na něj došláplo gestapo a odvezlo ho do Osvětimi. Věděl, že z vyhlazovacího tábora se odchází jen komínem.

Žid, vězeň, padělatel

Na radu svého přítele se dostal na oddělení, kde přebíral kufry po Židech. Ládoval se chlebem, salámy a sýry, kradl ručníky a mýdla. To všechno si vězni brali na cestu. Jen konzervy považoval za miny, za tu by ho čekala okamžitá smrt. Byl i tak vyhublý na kost a vážil čtyřicet kilo. Jeho žena Gisela takové štěstí neměla. Dostávala jen 300 gramů chleba denně a měla na starost vytahovat mrtvoly. Po pěti měsících v Osvětimi šla do plynu.

Burgerova cesta pokračovala dál a byl vybrán mezi odborníky, kteří dostanou svobodu. Taková byla původní lež. Burger tušil, že to nebude tak jednoduché. Několik týdnů byl svědkem zabíjení tisíců lidí, nevěřil v takové štěstí. Byl odvezen do Sachsenhausenu. Dopomohl mu k tomu jeho původ, jen Židé byli nasazovaní do projektu padělání peněz. Po práci by byli jednoduše zabiti. Na padělatelské akci Bernhard, za kterou stál Alfred Naujocks, se podíleli tisíce lidí. Měli dostatek jídla i pohodlí, nemuseli snášet bití. Na druhou stranu je pořád svíral strach o život. Nesměli onemocnět, prořeknout se nebo si naordinovat pauzu.

Papír ze špinavých hadrů

Mezi Židy, kteří takovou práci nenáviděli, ale dělali ji pro záchranu svého života, byl kriminálník Salomon Smoljanov jako černá ovce. Ten si padělání užíval a měl radost, že může dělat to, čím se proslavil. Papír se vyráběl ze špinavých hadrů a lnu, na ten se pak tiskla číšla. Bankovky pocházely z roku 1942, ale měly být minimálně o čtyři roky starší. Muchlaly se a rozdupávaly, aby vypadaly věrohodně. Jen Burger vytiskl přes 132 milionů falešných liber. Ke konci války Himmler naléhal, aby vězni začali tisknout americké dolary, ale k tomu naštěstí nedošlo. Když byli Rusové na dohled od Berlína, přišel rozkaz zavřít továrnu a všechno sbalit do vodotěsných beden. "Poklad" dodnes leží na dně Toplitzského jezera.

Hned po osvobození se Burger nahlásil na policii a prozradil vše o projektu Bernhard. Za padělání nebyl odsouzen. Na Slovensku ho nikdo nečekal a po zbytek života zůstal v Praze. V Čechách i v Německu pořádal přednášky a semináře a vzpomínky sepsal v knize Ďáblova dílna. Stejnojmenný film získal velké uznání na festivalu Berlinale a roku 2008 dosáhl na Oscara za nejlepší zahraniční snímek. 

Akční letáky