O Hitlerově sexuálním životě se vede řada spekulací, podle některých názorů byl vůdce homosexuál, impotent, milovník BDSM i fetišista. Jeho skutečné fantazie už asi nikdo neprozkoumá, pravdou však je, že si do ložnice nevodil zástupy fanynek jako jeho italský protějšek Mussolini, a nemáme ani svědectví, že by nechával unášet nevinné dívky jako Stalinův pobočník Berija.

Hitler měl ve zvyku chovat se k ženám zdvořile. Oslovovaly ho především umělkyně; pokud se mu při sledování divadelního představení mimořádně zalíbila některá z hereček, pozval ji ke stolu. Ale tím to také skončilo.

"Když jsme cestovali, často se znenadání otočil a zvolal: Bože, není ta dívka překrásná? A já musel uhnout, aby na ni lépe viděl," vyprávěl Hitlerův komorník Wilhelm Krause ve svých pamětech. "Někdy ho neznámá kráska zaujala natolik, že jsem musel vyhledat její adresu a pozvat ji na kávu, aby si s ní Hitler mohl popovídat."

Žádný z těchto kontaktů ale podle komorníka nepřerostl v něco víc. Hitler se odmítal vázat, protože se domníval, že jako svobodný muž si udrží podporu německých žen mnohem snáze, než kdyby byl ženatý. Navíc by při svém pracovním vytížení ani nebyl schopen vést normální rodinný život.

A pak tu byla Eva Braunová: pohledná dívka z čistě árijské rodiny (Hitler si její rodokmen osobně ověřil), která původně pracovala ve fotografickém ateliéru a s Hitlerem se seznámila ve svých 17 letech. Tehdy se psal rok 1929 a vzestup k moci čtyřicátníka s uhrančivým pohledem teprve čekal. S Evou si nezačal ihned. V té době žil ve svazku se svou neteří Geli a Eva se mu mohla připomenout až o dva roky později, když Geli spáchala sebevraždu.

Na Evině osobnosti nebylo nic, co by mohlo vůdci imponovat; kromě sledování filmů Eva neměla žádné zájmy, nebyla umělkyní, nerozuměla politice ani Wagnerově hudbě. Přesto si Hitlera udržela po dlouhá léta, a dokonce ho dohnala do chomoutu - i když se milenci nechali oddat s vědomím, že druhý den spolknou kyanidovou kapsli.

Hitlerovi nicméně vztah s Evou vyhovoval; oddaně ho milovala natolik, že přistoupila na všechna jeho pravidla. Nevzali se. Nesměla být vedle něj vidět. Navštěvoval ji jen občas a v utajení. A hlavně, nemluvila mu do politiky.

"Vysoce inteligentní muž by si měl vzít primitivní a hloupou ženu. Představte si, že jako vrchol všeho bych měl manželku, která by se mi míchala do pracovních záležitostí," prohlásil jednou Hitler před svými přáteli, a Eva to slyšela. Muselo jí být jasné, že právě ona je tou "hloupou ženou", kterou vůdce preferuje.

Přesto se víc a víc dožadovala jeho zájmu. Dvakrát se pokusila o sebevraždu, aby připoutala milencovu pozornost. Když Německo v dubnu 1945 prohrávalo válku, Hitler konečně svolil k sňatku. Druhý den už byli oba novomanželé mrtví.