Adolf Hitler sice nenáviděl lidi, ale zvířata měl rád. Alespoň taková, která prokazovala sílu, dravost a inteligenci, jakou očekával i od německého národa. "Jako když vlk vtrhne do stáda ovcí, tak přicházíme i my!" zněl slogan nacistické strany v roce 1928, vymyšlený Hitlerovi na míru Josefem Goebbelsem.
Právě vlk byl jedním ze zvířat, které vůdce bezmezně obdivoval. Německý výraz pro vlka "Wolf" zpočátku používal jako svůj pseudonym. Představil se tak i své budoucí partnerce Evě Braunové. Ta kvůli tomu dlouho nevěděla, kdo se jí to vlastně dvoří.
Chov vlků by byl zřejmě nad jeho síly. Hitler se proto spokojil s mazlíčkem vlku nejpodobnějším, a to německým ovčákem. Toto plemeno považoval mezi psy za nejušlechtilejší a typicky "německé". Svou fenku Blondi miloval natolik, že na ni Eva Braunová žárlila.
Zatímco Hitler zbožňoval velké psy, říšský maršál Hermann Göring dával přednost velkým "kočkám". Ve svém sídle choval několik lvů, kteří se směli volně pohybovat po chodbách a účastnit se velkolepých večírků. Když dospěli v nebezpečné šelmy, putovali do zoo.
Zajímavé ovšem je, že obyčejná a o poznání menší kočka domácí se do horních příček nacistického žebříčku neprobojovala. Německý autor a nacista Will Vesper charakterizoval kočky jako "zrádné, falešné a asociální" tvory, kteří se neštítí lovit zpěvné ptáky. Kočky byly podle Vespera "Židy mezi zvířaty".
Mezi "podřadné druhy" se řadila také veškerá jateční zvířata, zatímco k těm "vyšším" patřili draví ptáci a koně. A protože se nacisté hlásili k odkazu starých Germánů, fascinovala je rovněž pohanská posvátná zvířata, včetně bájného patura. Představovali si ho jako vražedného býka, jehož by mohli nasadit ve válce proti nepřátelům. Po celé Evropě však nenašli druh, který by se paturovi podobal. Pokusili se ho vyšlechtit křížením býků ze španělských arén a robustních plemen z Maďarska a Skotska, ale jejich experimenty přerušil konec války. Vítězní Rudoarmejci si na ukořistěném dobytku náležitě pochutnali, ať byl jakkoli "ušlechtilý".
