Císař Karel IV. a jeho dvorní kuchař Guillaume Tirel, známý jako Taillevent, z francouzského dvora, přinesli do Čech špičkovou evropskou gastronomii. K tomu přispěla i Karlova hluboká víra, která ho vedla k dodržování všech předepsaných půstů. Tyto půsty nebyly jen o odříkání, ale obohacovaly nabídku pokrmů o rybí speciality.
Ryby si však na druhou stranu prostí lidé dovolit nemohli.
Ilustrační foto - středověká příprava pokrmu
Jak jedl sám císař?
Stravování začínalo v 14. století kolem 10. a 11. hodiny dopoledne a druhé jídlo se podávalo kolem 18. hodiny večer. Císař si uchovával disciplínu v množství přijímané potravy, a lékař mu dokonce doporučoval jíst pouze jednou denně, zejména ve dnech následujících po velkých hostinách.
Kuchaři na dvoře Karla IV. připravovali rozmanité pokrmy z ovoce, mas a ryb. Ovoce jako jablka, hrušky a hrozny byly běžnou součástí jídelníčku. Co by nás dnes překvapilo, je například maso veverky, milované maso císaře, nebo speciální druhy přípravy masa drobných zpěvavých ptáků.
Chudina na tom byla jinak
Ve středověku byla strava rozdílná mezi vyššími vrstvami a obyvatelstvem na venkově či ve městech. Šlechta a panovník preferovali honosné hostiny s rafinovaně připravenými specialitami, zatímco měšťané a venkované se často spokojovali s dostupnějším hovězím a vepřovým masem.
V období adventu se na stolech bohatých objevovaly ryby, naopak u chudých vaječná jídla, kaše a polévky. Půst byl v té době běžný, a tak se lidé vyhýbali masu, živočišným tukům a mléku.
Advent byl časem setkání s rodinou, draní peří a návštěv mší a rorát (ranní mariánské mše typické pro adventní čas). Na to, jak se vařilo za doby Karla IV., se podívejte v tomto videu:
Vánoce byly časem hojnosti
Vánoční oslavy byly v 14. století bohaté a trvaly minimálně dva dny až do svátku Tří králů. Chudí lidé si tento luxus nemohli dovolit, ale i tak se snažili se v době svátků neodbývat.
Panské stoly a stoly těch, kdo si to mohli dovolit, byly plné masa, živočišných tuk a mléčných výrobků. Symbolické potraviny, jako ryby a jikry sleďů, reprezentovaly plodnost a štěstí.
Chléb a sůl byly v té době symbolické, jelikož představovaly hojnost, která pak předpovídala dlouhý život.
Adventní čas se již blíží a co nevidět začneme i my dodržovat adventní zvyky. I když nebudou stejné, jako stravování za vlády císaře Karla IV., kde se spojovala vynikající evropská kuchyně s tradicemi a půstními obdobími středověku, měli bychom si vážit hojnosti, kterou si můžeme dnes dopřát. Stravovat se tak, jako za časů Karla IV., bychom dnes asi dlouho nevydrželi.
Zdroje: zoom.iprima.cz, zlinsky.denik.cz, www.vsh.cz
Sledujte nás v Google Zprávách