Sestrojit vysokorychlostní dopravní prostředek byl sen mnoha konstruktérů, včetně Valeriana Ivanoviče Abakovskijho. Už od malička ho fascinovaly stroje na kolech. Proto, jakmile dospěl, nechal se zaměstnat jako řidič v kontrarevolučním bezpečnostním orgánu Cheka v Tambově.
Když mu bylo dvacet čtyři, donesla se k němu zpráva o nedávném experimentu Němce Otty Steinitze, který se snažil zhotovil prototyp samohybného vagonu, pyšnícího se leteckým motorem a dvěma vrtulemi. I přesto, že byl vynález pod jménem Dringos patentován, do provozu nebyl nikdy uveden. Spotřebovával moc paliva.
Aerovagon
Abakovskij byl nadšený. I přesto, že byl samouk, dokázal navrhnout svůj vlastní vysokorychlostní vůz. Poté, co nákresy ukázal vedení železničních dílen v Tambově a slíbil, že jeho model dokáže vyvinout rychlost až 140 km/h, dostal zelenou. Bylo jaro roku 1921.
Pro dosažení maximálního proudění vzduchu bylo čelo kabiny ve tvaru klínu a střecha shora mírně zkosená. Vůz uváděl do pohybu letecký motor, který roztáčel dřevěnou dvoulistou vrtuli o průměru asi 3 metry. Konstruktér pro dosažení co nejvyšší rychlosti zároveň volil co nejlehčí materiál.
Už v červnu byly provedené první zkoušky. Prototyp si vedl skvěle. Zdolal více než tři tisíce kilometrů. Bylo rozhodnuto. Uspořádá se veřejná demonstrace, na kterou budou pozvaní ti nejvýznamnější delegáti III. sjezdu Komunistické internacionály a I. sjezdu Rudé odborové internacionály. Aerovagon je měl odvézt z Moskvy do Tuly a zpět.
Byl to atentát?
„24. července v 18:35 na Kurské trati při 104 verstách z neznámého důvodu vykolejil letecký vůz. Na jeho palubě byli zástupci Kominterny a několik dalších cestujících. Nehodu nepřežilo šest pasažérů, včetně samotného autora vynálezu Valeriana Ivanoviče Abakovskijho. Dalších šest bylo těžce zraněno. Zdravotní stav zbylých deseti lidí se nyní monitoruje,” napsal deník Pravda.
Nikdo to nechápal. Aerovagon byl přece dokonale připravený. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měl nějakou závadu. Delegáti dorazili do Tuly v rekordním čase, navštívili slavné zbrojovky a doly u vesnice Shchelkovo. Večer téhož dne se vraceli do hlavního města. Tam však nedorazili. Asi 111 km před ním dosáhl vůz rychlosti 85 km/h a doslova odletěl do příkopu.
Komise vyšetřující příčiny neštěstí dospěla k závěru, že Aerovagon vykolejil kvůli nevyhovujícímu stavu železničních kolejí. Existuje však i jiné vysvětlení. Syn soudruha Fjodora Sergejeva byl přesvědčen, že nehoda nebyla náhodou, ale šlo o atentát. Jistý Dzeržinskij prý řekl jeho matce, že na trati byly objevené naskládané kameny. Tato teorie však nikdy potvrzená nebyla.
Zdroje: www.mospravda.ru, www.rbth.com, www.en.wikipedia.org