Zdroj: By Автор фото неизвестен - https://little-histories.org/2017/06/13/свой-аэроэкспресс-мог-появиться-в-сс/, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=69465430
Toto šílené vozidlo s vrtulí nepochopíte. Vymysleli ho Rusové. Zabilo konstruktéra a šest lidí
Měl se stát prvním ruským rychlovlakem. Místo toto byl s největší pravděpodobností využit pro zneškodnění mezinárodní delegace. To byl Aerovagon. Železniční vůz vybavený leteckým motorem a vrtulí.
www.en.wikipedia.org, www.mospravda.ru, www.rbth.com
Zrychlit. To byl sen mnoha drážních konstruktérů. První, komu se to podařilo, byl Němec Otto Steinitz. V roce 1919 zhotovil prototyp samohybného vagonu, který disponoval leteckým motorem a dvěma vrtulemi. Přestože byl Dringos, jak byl vynález pojmenován, patentován a mohl dosáhnout rychlosti až 120 km/h, kvůli vysoké spotřebě paliva se do sériové výroby nedostal.
Inspiroval ale sovětského inženýra Valeriana Abakovskijho, jenž ve 20. letech 20. století pracoval v tambovské železniční dílně. Aby byl vůz aerodynamičtější, příď kabiny se zužovala do tvaru klínu a měla mírně zkosenou střechu.
Aerovagon
I Aerovagon byl poháněn leteckým motorem a měl dvoulistou vrtuli. V zadní části byl prostor pro přepravu 25 cestujících. Stroj se dokázal pohybovat až 140 kilometrovou rychlostí za hodinu. Po jízdních zkouškách měl být nasazen na hlavní tratě.
Zdroj: By Unknown author - [1] (полное фото [2] ), Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=31323015
Ty začaly v roce 1921. Vše probíhalo hladce. Design byl prohlášen za úspěšný a rychlovlak za plně funkční. 24. července byl proto představen zástupcům Komunistické internacionály a zahraničním soudruhům. Vybraní delegáti se s ním měli projet na trase z Moskvy do Tuly a zpět.
Atentát na soudruhy
Ve vagonu panovala bujará nálada. Pálenka tekla proudem, zpívalo se a tleskalo. Všichni se po návštěvě místního divadla a přátelské schůze cítili skvěle. Vlak se řítil rychlostí 85 km/h. V 18:35, asi 111 kilometrů za hlavním městem, se stalo něco nečekaného. Aerovagon vykolejil.
O dva dny později zveřejnil deník Pravda článek s titulkem „Katastrofa na Kurském tahu.” Nehodu nepřežilo sedm lidí z dvaceti dvou pasažérů, včetně samotného konstruktéra Valeriana Abakovskijho.
Komise vyšetřující příčiny neštěstí dospěla k závěru, že vagon vykolejil kvůli nevyhovujícímu stavu železniční trati. Syn soudruha Fjodora Sergejeva, Arťom, kterého později adoptoval Josif Stalin, ale v roce 2007 řekl, že smrt delegátů byl promyšlený atentát a nehodu zařídil ruský revolucionář Leon Trockij.
