Na vyprahlé poušti v Etiopii dosahují teploty pozemských rekordů, a turisté sem proto logicky moc nejezdí. Pro geology je to však hotová Mekka. Právě tady je totiž možné najít bod, kde se hluboko pod zemí stýkají tři tektonické desky, které se od sebe pozvolna vzdalují. Podle vědců jde o jakousi tektonickou křižovatku, z níž se jednoho dne oddělí zcela nový kontinent, oddělený od zbytku Afriky novým oceánem.

V tomto místě přitom pohyb teprve začíná. Linie budoucího kontinentu vede přes území Keni a Etiopie až k pobřeží Mozambiku. Mezi Ugandou a Kongem se pak táhne druhý drift, který v novém oceánu možná vytvoří samostatný ostrov.

Protože se desky od sebe vzdalují rychlostí pouhých několika milimetrů za rok, vědci předpokládají úplné roztržení kontinentu až za nějakých 5 až 10 milionů let. Jejich uklidňování, že se tedy "není čeho bát", přesto nevyznívá zcela přesvědčivě.

Stržené domy, propadlá dálnice

V posledních dvou dekádách se totiž v linii styku desek znenadání objevují v zemi trhliny, které se neomezují jen na oblast pouště, ale zasahují i obydlené oblasti. V Keni geologická aktivita rozervala dálnici spojující města Nairobi a Narok. Roztrhla i základy domů, které poté musely být zdemolovány. Navíc se ukázalo, že do původně sladkovodních jezer už začala pronikat slaná mořská voda. Pro oblast, která zdroji pitné vody zrovna nepřekypuje, to není dobré znamení.

Propadliny ve východní Africe i mapu budoucí podoby kontinentu zachycuje video:

Zdroj: Youtube

Geologický unikát

Tektonický osud Afriky vědci studují už několik desetiletí, ale teprve v poslední době mohou k výzkumu využít satelitní měření a dospět k přesnějším závěrům. Mimo jiné sledují, jak pohyb tektonických desek souvisí se seismickou aktivitou. "Je to jediné místo na Zemi, kde můžete pozorovat, jak se kontinentální trhlina mění v trhlinu oceánskou," uvedl Christopher Moore z univerzity v britském Leedsu.

Výzkum podle profesora napomáhá k lepšímu porozumění procesu, jímž se zemská pevnina zformovala do dnešní podoby. Například Rudé moře a Adenský záliv byly vytvořeny během posledních 30 milionů let díky pohybu Arabské desky, která se vzdálila od Somálské a Núbijské sousedky. A tím to zdaleka nekončí. V neustálém pohybu je takřka celá kůra planety. Kdybyste se přesunuli v čase o 50 milionů let dopředu, mapu světa byste nepoznali. Proměna však bude natolik pozvolná, že ji smrtelníci v úseku svého života ani nepostřehnou. Pokud se jim tedy půda nebude trhat pod domy a dálnicemi.

Zdroje: https://www.nbcnews.com/, https://theconversation.com/, https://www.sciencedaily.com/