Oba dva nálezy byly odhaleny v hloubce deseti metrů. Ihned byly poslány do laboratoře, aby se určilo jejich stáří. Chemická analýza zjistila, že fosilie patřily mamutovi, který se podél vodního toku pásl asi před 11 tisíci lety.
Problém ale nastal s necelých dvacet centimetrů dlouhým a 12,5 centimetru širokým klínem. Chemici Lars Fischinger a jeho spolupracovník Dr. Niederkorn zjistili, že obsahuje 89 % hliníku, 6 % mědi, necelé 3 % křemíku, 2 % zinku a další stopové prvky. Jenže hliník byl objeven až v roce 1808.
Jak mohl kus tohoto předmětu ležet vedle fosilií prehistorického zvířete? Tato časová nesrovnalost vrtala odborníkům hlavou. Na otázku odpovědět nedokázali. Podivnou věc proto uložili do skladiště Muzea historie Transylvánie a zapomněli na ni.
O dvacet let později, v roce 1995, se ale do depozitáře vydali redaktoři rumunského časopisu UFO, kteří zde hledali nějakou senzaci. Jak se později ukázalo, našli ji.
Klín Aiud
V ruce drželi poměrně těžkou kovovou věc, obalenou silnou vrstvou koroze, s dokonale zarovnanými hranami, jedním širokým otvorem na horním okraji a dalšími dvěma dírami v rozích. Vše nasvědčovalo tomu, že ji vyrobila lidská ruka. Jenže jak ukazují výzkumy, v období střední doby kamenné zástupci lidského druhu hliník ještě neznali.
Klín se tak stal předmětem obrovského zájmu a vzbudil značný rozruch. Kdo ho vykoval a čeho byl součástí? Na tyto otázky se snažili odpovědět badatelé z celého světa. Jedním z nich byl také Florian Gheorghita, jenž prý požádal svého přítele, leteckého inženýra Michaela Hesemanna, aby artefakt prozkoumal.
Podle něj mohl předmět pocházet z podvozku letadla nebo lunárního modulu. Mohl se prý také nacházet na létajícím plavidle Vimana, které zmiňují hinduistické texty.
Objevily se také další teorie. Klín na kraji řeky Murec mohli zanechat cestovatelé v čase nebo členové ztracené civilizace, jež dokázala hliník v pravěku zpracovat.
Klín nebo zub?
Většina odborníků na metalurgii a inženýrství se ale přikládání k racionálnějšímu vysvětlení. Klín Aiud má být ulomeným zubem podkopové lopaty kolového nebo pásového bagru.
Má totiž stejné složení jako moderní dural řady 2000, jenž se používá na výrobu rypadel. Je tedy pravděpodobné, že jeden ze strojů přišel během prací na úpravě pobřeží o zub. Proto se objevil v 11 tisíc let staré vrstvě zeminy, kde byl později objeven.
Lopata rypadla
Některé testy zároveň naznačily, že silná vrstva koroze, který klín obalovala, není výsledkem dlouhého pohřbení, ale kombinací vlhkosti, pH, slanosti a přítomnosti těžkých kovů v půdě.
I přes tato vysvětlení patří klín Aiud mezi velké záhady archeologie. Ve vzduchu totiž stále visí otázka: „A co když to bylo jinak?”
Zdroje: www.sciencetimes.com, www.hilblairious.blogspot.com, www.theepochtimes.com, www.infinityexplorers.com
