Akce T4 v: Nemocní si nezaslouží žít. Krutý lékařský nacistický experiment

Nemocní pacienti, čekající na smrt

Nemocní pacienti, čekající na smrt

Foto: profimedia

Akce T4 byla stvořena se záměrem očistit rasu od zdravotně nezpůsobilých lidí. Počítali se do ní děti a dospělí s vrozenou vadou či genetickým postižením. Ve zkratce každý, kdo byl jakkoliv nemocný, musel zemřít.

Prášek na spaní luminal

S výnosem z 18. srpna 1939 byl zdravotnický personál povinen hlásit Říšskému výboru genetická a dědičná onemocnění u právě narozených dětí pod záminkou dalšího vědeckého zkoumání a vymýcení těchto nemocí. Velká část lékařů na lest skočila a neprodleně informovala výbor o každém znetvořeném novorozenci, každém slabém srdíčku nebo špatně fungujícím orgánu. Věková hranice se v průběhu války dostala až na věk 17 let. Likvidace nemocných dětí probíhala mnohem humánněji, přesto krutě.

Černá Máry, aneb jediná česká pohřební tramvaj

Pohřební tramvaj 152:„Černá Máry“ převážela dva roky mrtvé po celé Praze

Dětem byly pravidelně podávány malé dávky prášku na spaní luminal. Tento nejrozšířenější fenobarbital dokáže už po dávce 0,4 g denně usmrtit dospělého člověka. Nenápadné podávání o miligram vyšší dávky luminalu probíhalo u dětí mladších deseti let ráno a večer, starší dostaly dávku ještě v poledne. Prášek se smíchal s jídlem, aby zastřelo jeho nepříjemnou a výraznou hořkost.

Už po pouhých dvou dnech nastaly první vážnější příznaky. Často v bezvědomí a velmi ospalé děti trpěly zhoršením dýcháním, to se rozvinulo na zápal plic a doplňovala jej bronchitida, sekrece hnisu a šelest na plicích. Po smrti dítěte byla v 90 % smrt způsobena lobární pneumonií a tracheobronchitidou.

Baráky v Osvětimi

Vzpoura vězňů od plynových komor v Osvětimi: Nevydrželi a vrhli se na dozorce

Eutanazie fyzicky i psychicky nemocných

Do T4 se zahrnovala i druhá kategorie nemocných, dospělí. Na ty si nacisté posvítili pomocí specializovaných dotazníků, v nichž měl lékařský personál popsat aktuální zdravotní situaci a pracovní způsobilost. Mimo to se zajímali i o čistotu krve a prodělané choroby a dále o psychické potíže, jako je schizofrenie.

Luminal si šetřili pro děti, dospělé eutanizovali smrtící injekcí, ale protože jejich počet výrazně převyšoval dostupné prostředky, skončila valná většina v plynových komorách nebo byla jinak otrávena. O všem se vedly spisy a ty, které Němci nestihli zničit, posloužily jako důkaz.

Aribert Heim, doktor Smrt z Mauthausenu

Aribert Heim, řezník z Mauthausenu: Po válce si otevřel gynekologickou ordinaci

Lékařů obviněných z vražd nevinných lidí bylo pramálo, k rasově motivovaným zločinům se málokdo zdráhal přihlásit, a pokud ano, omluvil své činy vědou. Například doktor Julius Hallervorden si vyžádal 500 mozků zavražděných pacientů, aby z nich mohl odhalit příčinu smrti. Z důvodu nedostatku odborníků po válce bylo mnoho doktorů omilostněno, ale spousta spravedlnosti neunikla.

Akční letáky