Před 4000 lety existovala v Asii supercivilizace. Vědci už ví, co ji zdecimovalo

Akkadská říše byla mocná a bohatá.

Akkadská říše byla mocná a bohatá.

Foto: Profimedia.cz

Akkadská říše je považována za vůbec první skutečnou říši ve světových dějinách. Vynikala inovativním zemědělstvím a novými technikami zavlažování. I přes svou vyspělost ale existovala jen 180 let. Nyní vědci odhalili, co stálo za jejím zánikem.

Politická situace rané Mezopotámie v období mezi lety 2900 až 2350 př. n. l. nebyla jednotná. Skládala se z městských států, které často bojovaly proti sobě. S nástupem Akkadské říše, již v roce 2334 př. n. l. založil bývalý úředník starověkého sumerského města Kiš Sargon Akkadský, se situace změnila. Sumerové v jižní části země a Akkadijci v severní byli poprvé v historii sjednoceni pod vládu jednoho krále.

Výbojný panovník si liboval v dobývání a rozšiřování svého impéria. Jedním z důsledků tohoto počínání bylo vytvoření nových obchodních cest, po nichž mohlo zboží bezpečně proudit po celé oblasti mezi řekami Eufrat a Tigris. Akkadská říše tak disponovala obrovských bohatstvím.

Akkadská říše

Problémem se však staly vysoké daně, které Sargon v dobytých městech zavedl. Lidé se začali postupem času bouřit. Nepokoje pokračovaly i za vlády jeho potomků, jež se dále soustředili v upevňování moci a rozšiřování zděděné říše. K vrcholu a zároveň k začátku konce přivedl království Sargonův vnuk Narám-Sín. Ten dobyl severní Sýrii, Kypr a východní Malou Asii.

Královna polobohyně Puabi

Podívejte se na hrobku záhadné královny. Byla pohřbena s obřím zlatým pokladem

Vtrhl také do Nippuru, starověkého kultovního centra Sumerů, potvrzujícího nárok na vládu v zemi. Svým vojákům nařídil zbořit chrámy a pokácet posvátné háje. Pomsta na sebe nenechala dlouho čekat. Akkadskou říši měl potrestat samotný bůh Enlil, pán vzduchu a všeho tvorstva. Takto alespoň hovoří legenda na hliněné tabulce ze sbírky německého odborníka na starověkou Přední Asii Hermanna Hilprechta.

Zánik Akkadské říše

Podle řady historiků zánik Akkadské říše přišel kolem roku 2140 př. n. l., kdy se k moci dostali Gutejci, krutí barbaři z pohoří Zagros. Nová studie ale naznačuje, že konec starověké civilizace byl způsoben přírodní katastrofou. Konktrétně prachovými bouřemi.

Japonský ostrov Yonaguni.

10 000 let stará nevyřešená záhada: Vědci se snaží potopit k obří pyramidě

„Naše fosilní vzorky jasně ukazují, že k úpadku říše významně přispěly změny klimatu," říká profesor Tsuyoshi Watanabe z univerzity Hokkaido. Důkazem toho jsou 4100 let staré korálové fosilie z Tell Leilan na severovýchodě Sýrie, jež obsahují důkazy o silných větrech, které způsobily náhlé a intenzivní období sucha.

Zdroj: Youtube

„Prachové bouře a suché počasí vedly k problémům s pěstováním plodin. To vyvolalo sociální nepokoje a hladomor," vysvětluje vědec. Suché období panovalo přibližně 300 let. Vyspělá civilizace tak byla nucena opustit svá města a přesunout se do úrodnějších oblastí. Kolem roku 2100 př. n. l. začala vládnout Třetí dynastie Ur. Moc se tak opět přesunula zpět k Sumerům.

Zdroj:

www.suenee.cz, www.epochaplus.cz, www.foxnews.com, www.thesun.co.uk