Tragický osud Einsteinovy manželky: I Mileva byla geniální, Albert ji zneužíval

Albert Einstein s manželkou Milevou

Albert Einstein s manželkou Milevou

Foto: Profimedia.CZ

Během studií v Curychu působili Mileva Marić a Albert Einstein jako nerozlučný pár, ačkoli byli každý z jiného těsta. Tichá a hloubavá Mileva usměrňovala neposedného a rebelujícího Alberta a pomáhala mu s učivem. V aplikované fyzice a experimentech odváděla nadprůměrné výkony, zatímco on téměř propadal. Vytáhla ho z nejhoršího.

Einsteinovým rodičům se srbská studentka vůbec nezamlouvala. Byla o čtyři roky starší než Albert, trochu kulhala a neměla židovský ani německý původ. "Až tobě bude třicet, ona už bude starou čarodějnicí," varovala syna paní Einsteinová. Její manžel byl smířlivější, avšak svatbu nehodlal povolit, dokud si Albert nenajde práci.

To ovšem nebylo jednoduché. V roce 1900 získali jeho spolužáci na Polytechnickém institutu asistentské pozice, ale Albertovi jako jedinému místo nabídnuto nebylo. "Musíš teď pokračovat ve svém výzkumu - budu hrdý, když budu mít za manželku doktorku, zatímco já sám zůstanu obyčejným mužem," napsal Albert své nastávající.

Genialita Milevy Marić zůstala nedoceněna.Genialita Milevy Marić zůstala nedoceněna.Zdroj: Profimedia.CZ

Geniální mozek, o kterém nikdo nevěděl

Mileva ale věděla, že se nebudou moci vzít, když její ženich nezapočne stabilní kariéru. Pomohla mu napsat odborný článek, pod který se podepsal jen on sám. "Ukázal jsem náš článek strýci, který je jedním z nejvlivnějších fyziků v Itálii… Jak budu šťastný a hrdý, když naši práci o relativním pohybu dovedeme do vítězného konce," stojí v Einsteinových dopisech Milevě. Jde o důkaz, že za prvotním dílem a myšlenkami nestál jen on.

Jenže pak nastal zvrat. Mileva přišla do jiného stavu a nepodařilo se jí studia dokončit. Na rozdíl od Alberta diplom nakonec nezískala. Protože nebyli svoji, vrátila se do Srbska, kde porodila dceru a zřejmě ji dala k adopci, protože se nedochoval křestní ani úmrtní list.

Teprve v červnu roku 1902 získal Albert místo v Bernu. Jeho otec mu o pár měsíců později na smrtelné posteli udělil svolení oženit se s Milevou.

Albert Einstein

Einstein a jeho vztah k Čechám: Prahu miloval, Češi mu přišli divní, nesnášel je

Manželství mladých vědců bylo zpočátku idylické. Mileva se starala o domácnost, Albert chodil do práce a po večerech spolu ve světle petrolejové lampy pracovali na převratných fyzikálních teoriích. "Oba zapáleně počítali, zapisovali a diskutovali," vzpomínal později Milevin bratr Miloš, který tou dobou studoval v Paříži a Einsteinovy často navštěvoval. A když švagra vytáhl na setkání mladých intelektuálů, kde se scházeli výhradně muži, Albert se prý u jakéhosi výpočtu zasekl a zvolal: "Potřebuji svou ženu. Ta pro mě řeší všechny matematické problémy!"

Peníze jí štěstí nepřinesly

Manželské štěstí skončilo v roce 1912, když se Einstein zamiloval do své sestřenice Elsy. O dva roky později se mu podařilo najít místo v Berlíně a být jí nablízku. Mileva do Berlína nechtěla. Zůstala i se dvěma syny v Curychu a s manželem se dohodla na odluce. Einstein souhlasil s vyplácením alimentů i s klauzulí, že v případě získání Nobelovy ceny odevzdá peněžní odměnu Milevě.

Rozvedli se v roce 1918. O několik let poté přišla i očekávaná Nobelova cena. Mileva peníze investovala do několika nemovitostí, později je ale byla nucena rozprodat, protože u jednoho ze synů se projevila schizofrenie, která si vyžádala nákladnou léčbu. Mileva zůstala odkázána na nepravidelné platby od bývalého manžela a skromné příjmy ze soukromých lekcí fyziky.

Místo vděku arogance

Nikdy netoužila po slávě, ale mrzelo ji, že Einstein nechtěl uznat její podíl na jeho úspěchu. Pohrozila mu, že pravdu zveřejní sama. "To jsi mě rozesmála," napsal jí bývalý manžel arogantně. "Napadlo tě někdy, třeba jen na vteřinu, že ti nikdo nebude naslouchat? Když je někdo naprosto bezvýznamný, nezbývá, než mu doporučit, aby zůstal skromný a tichý. A to ti také radím."

Mileva sama se nesnažila na své zásluhy upozornit. Ale její příbuzní a přátelé považovali za nespravedlivé, že zůstala upozaděna. Učinili proto několik pokusů vydat dopisy, které její podíl na teoriích relativity dokazovaly. Einsteinovi právníci jim v tom však pokaždé zabránili.

"Až tady Mileva nebude, teprve potom budu moci v klidu umřít," svěřil se Albert svému advokátovi v roce 1947. Mileva zemřela následující rok. Veřejného uznání se nedočkala.

Zdroje: blogs.scientificamerican.com, time.com, en.wikipedia.org

Akční letáky