A. Speiser:V Osvětimi z něj udělali živoucí hračku, to ho zachránilo před plynem

28. červen 2020 četba na 3 minuty
Alexander Speiser

Alexander Speiser

Foto: Shutterstock

Válka rozdělila spoustu rodin a po návratu domů přeživší marně hledali příbuzné. Alexander Speiser přišel jen o matku. 

Slib matce 

Alexander Speiser se narodil roku 1928 v Nových Zámcích. Rodina odešla hledat štěstí do Českého Těšína, ale po nástupu nacismu se ve městě, kde vedle sebe žili Němci, Češi, Poláci a lidé židovského původu, necítili bezpečně a vrátili se zpátky do Alexandrova rodiště. Díky falešným dokladům, které otec pro sebe, ženu i čtyři syny obstaral, žili několik let mimo hledáček nacistů.

Na jaře 1944 už se nemohli dál skrývat a celá rodina byla odvezena do ghetta. Alexander zůstal s rodiči a starší bratři odešli do pracovního tábora. Tehdy šestnáctiletý chlapec matce přísahal, že se s otcem nerozdělí. Cesta do Osvětimi trvala tři dny. Byly to poslední chvíle, které se svou matkou Alexander trávil. Hned po příjezdu byla zařazena na stranu smrti a zemřela v plynové komoře. 

Technická závada

Alexander byl zařazen do cikánského tábora, zoufale se ale snažil dostat se za svým otcem. Dávali si znamení pískáním a chlapec se proplížil do druhé skupiny. Dozorci si bohužel spočítali, kdo přebývá a přeběhlíka potrestali výpraskem. Mengele poručil, aby jeho tělo dali na hromadu mrtvol. Druhý den ráno ho naložili do kádí, ve kterých odváželi oběti pryč z tábora. Během cesty bedna s ním z auta vypadla a Alexander se už o mnoho opatrněji přidal k otcově skupině. Krátce na to se ale dostali do plynové komory. Oba čekali na smrt s tím, že alespoň zemřou spolu. Přesně podle posledního přání matky. Plynu se nedočkali. Technická závada jim zachránila život. 

Pět měsíců v Osvětimi ho změnilo k nepoznání a i s otcem měl být převezen do Dachau. Na poslední chvíli ale došlo ke změně plánů a cílovou stanicí se stal Allach. Těžké práci se vyhnul díky blond vlasům a světle modrým očím. Velitel tábora Alexandra najal jako pomocníka do domácnosti a živou hračku pro děti. Bily ho, vysmívaly se mu, ponižovaly ho. Bez řečí snášel všechny jejich rozmary. Moc dobře si uvědomoval, že je to záruka života. 

1. května 1945 se dočkal osvobození. Američtí vojáci ho odvezli do Plzně, odkud se i s otcem vydal do Nových Zámků a později do Českého Těšína. Z celé rodiny nakonec nepřežila jenom matka. Alexander se odstěhoval do Izraele a přidal se k armádě. Na příkoří z Osvětimi ale nikdy nezapomněl a pořádal besedy a semináře s lidmi, kterým není osud lidí z koncentračních táborů lhostejný. 

Akční letáky