Podivná smrt Alexandra Velikého: Naložili ho do medu a nepoznali, zda je mrtvý

Jarouš M Komořanský | 4. 9. 2021

Smrt Alexandra Velikého a s ní související události jsou předmětem historických debat už celé věky. Stále se však objevuje řada nejasností. Podle babylonského astronomického kalendáře zemřel Alexander mezi večerem 10. června a večerem 11. června 323 př. n. l. Bylo mu 23 let a stalo se to v babylonském paláci Nabukadnezara II.

Jeho smrt vzbudila mnohé emoce. Zatímco Makedonci a místní obyvatelé plakali nad zprávou o Alexandrově smrti, achajmenovští poddaní si oholili hlavy. Když se jeho matka Dareia III., Sisygambis, dozvěděla o jeho smrti, přestala jíst a o několik dní později jej následovala. Skutečné historické prameny se ale neshodují, proto je na smrt tohoto slavného panovníka neustále nahlíženo z mnoha úhlů.

Babylon byl každopádně osudným městem

V únoru 323 př. n. l. nařídil Alexandr svým vojskům, aby se připravila na pochod do Babylonu. Po překročení řeky Tigrid se Alexandr setkal s Chaldejci, kteří jej od vstupu do města odrazovali a předpovídali mu smrt. Stejně tak mu nedoporučili pochod na západ, jelikož podle nich byla cesta k zapadajícímu slunci též synonymem úpadku a jeho „skomírajícího“ života. Alexandr tak měl pro vstup do Babylonu využít Královskou bránu v západní zdi, která byla nasměrována k východu. I když panovník rady poslechl, trasa se ukázala jako nepřekonatelná, jelikož v cestě stály močály. Celá tato legenda byla interpretována a pochopena různě.

Řecký mýtus

Calanus byl jedním z těch, které Řekové označovali za gymnosofisty (nazí filosofové, asketové). Na žádost Alexandra však, ve věku 73 let, doprovázel řeckou armádu zpět z Paňdžábu. Dlouhá vesta ale pro něj byla úmorná a rozhodl se raději zemřít než se dále trápit. Alexandrovi oznámil, že se chce upálit. Alexandr nakonec svolil. Hranici měl Calanovi postavit Ptolemaius. Místem, kde se tento incident odehrál, byla Susa, a celá událost byla rovněž datována rokem 323 př. n. l. Než Calanus zemřel, pronesl směrem k Alexandrovi památnou větu „Setkáme se v Babylonu“. Podle mnohých interpretů se jednalo o proroctví, předpovídající panovníkovi smrt. Nikdo však proroctví nepochopil, na váze záskalo až tehdy, kdy se stalo skutečností.

Alkohol či břišní tyfus?

Další z možných příčin Alexandrovy smrti, o nichž se stále vedou dohady, jsou cirhóza jater, horečka a otrava strychninem. Ani pro ně však neexistují důkazy. Podle zpráv Lékařské fakulty University v Marylandu z roku 1998 Alexander pravděpodobně zemřel na břišní tyfus, jež byl – společně s malárií - ve starověkém Babylonu běžným onemocněním (Zdroj: www.umms.org). Historické zprávy těsně před Alexandrovou smrtí ale hovoří i o zimnici, pocení, vyčerpání a vysoké horečce, jež jsou typickými příznaky infekčních chorob, včetně břišního tyfu.

Podle Davida W. Oldacha trpěl Alexander také „silnými bolestmi břicha, kvůli kterým v agónii vykřikl“.

Malárie?

Další populární teorie tvrdí, že Alexander buď zemřel na malárii, byl otráven, nebo měl nějakou neinfekční chorobu. Podle Andrewa Chugga – a dalších stoupenců - zase existují důkazy, že Alexander zemřel na malárii, jíž onemocněl dva týdny před svou smrtí, když plaval v močálech, aby zkontroloval protipovodňové zábrany. (Zdroj: www.alexanderstomb.com )

Další teorie

Během staletí se však příčina smrti neustále měnila: Dokonce padala podezření na řadu údajných pachatelů, včetně jedné z Alexandrových manželek, jeho generálů, jeho nelegitimního nevlastního bratra nebo královského nositele poháru. Jiní vědci zase tvrdí, že byl Alexandr pohřben zaživa.

K této šílené teorii přispěl i fakt, že Alexandrovo mrtvé tělo bylo transportováno z Babylonu až dva roky po jeho smrti. Není přesně známo, jak bylo tělo po tak dlouhou dobu uchováváno, ale jisté teorie mluví o tom, že bylo ponořeno do kádě s medem, zatímco Plutarch se spíše přikláněl k léčbě egyptskými balzamovači. Egyptští a chaldejští balzamovači, kteří dorazili 16. června, údajně hovořili o Alexandrově velmi živém vzhledu. To bylo interpretováno jako komplikace břišního tyfu, známá jako vzestupná paralýza, která způsobí, že se člověk před smrtí jeví jako mrtvý. (Zdroj: Aufderheide, Arthur (2003). The scientific study of mummies. Cambridge University Press. pp. 261–262.)

Samozřejmě, že ani pro tuto teorii neexistují důkazy. Stejně tak se hovořilo o arzénu, akutní pankreatitidě vyvolané „těžkou konzumací alkoholu a velmi bohatým jídlem“ (Zdroj: journals.lww.com), leukémii a mnoha dalších. Kdyby byly Alexandrovy symptomy zapsány do globální sítě epidemiologických infekčních nemocí, nejpravděpodobnější příčinou smrti by pravděpodobně byla chřipka, jiné prameny ale striktně stojí proti ní.

Tagy Alexandr Veliký Babylón břišní tyfus Cambridge Dareios III. malárie Maryland Nebukadnesar II. nemoc Paňdžáb