Jeho smrt vzbudila mnohé emoce. Zatímco Makedonci a místní obyvatelé plakali nad zprávou o Alexandrově smrti, achajmenovští poddaní si oholili hlavy. Když se jeho matka Dareia III., Sisygambis, dozvěděla o jeho smrti, přestala jíst a o několik dní později jej následovala. Skutečné historické prameny se ale neshodují, proto je na smrt tohoto slavného panovníka neustále nahlíženo z mnoha úhlů.

Babylon byl každopádně osudným městem

V únoru 323 př. n. l. nařídil Alexandr svým vojskům, aby se připravila na pochod do Babylonu. Po překročení řeky Tigrid se Alexandr setkal s Chaldejci, kteří jej od vstupu do města odrazovali a předpovídali mu smrt. Stejně tak mu nedoporučili pochod na západ, jelikož podle nich byla cesta k zapadajícímu slunci též synonymem úpadku a jeho „skomírajícího“ života. Alexandr tak měl pro vstup do Babylonu využít Královskou bránu v západní zdi, která byla nasměrována k východu. I když panovník rady poslechl, trasa se ukázala jako nepřekonatelná, jelikož v cestě stály močály. Celá tato legenda byla interpretována a pochopena různě.

Řecký mýtus

Calanus byl jedním z těch, které Řekové označovali za gymnosofisty (nazí filosofové, asketové). Na žádost Alexandra však, ve věku 73 let, doprovázel řeckou armádu zpět z Paňdžábu. Dlouhá vesta ale pro něj byla úmorná a rozhodl se raději zemřít než se dále trápit. Alexandrovi oznámil, že se chce upálit. Alexandr nakonec svolil. Hranici měl Calanovi postavit Ptolemaius. Místem, kde se tento incident odehrál, byla Susa, a celá událost byla rovněž datována rokem 323 př. n. l. Než Calanus zemřel, pronesl směrem k Alexandrovi památnou větu „Setkáme se v Babylonu“. Podle mnohých interpretů se jednalo o proroctví, předpovídající panovníkovi smrt. Nikdo však proroctví nepochopil, na váze záskalo až tehdy, kdy se stalo skutečností.

Alkohol či břišní tyfus?

Další z možných příčin Alexandrovy smrti, o nichž se stále vedou dohady, jsou cirhóza jater, horečka a otrava strychninem. Ani pro ně však neexistují důkazy. Podle zpráv Lékařské fakulty University v Marylandu z roku 1998 Alexander pravděpodobně zemřel na břišní tyfus, jež byl – společně s malárií - ve starověkém Babylonu běžným onemocněním (Zdroj: www.umms.org). Historické zprávy těsně před Alexandrovou smrtí ale hovoří i o zimnici, pocení, vyčerpání a vysoké horečce, jež jsou typickými příznaky infekčních chorob, včetně břišního tyfu.

Podle Davida W. Oldacha trpěl Alexander také „silnými bolestmi břicha, kvůli kterým v agónii vykřikl“.

Malárie?

Další populární teorie tvrdí, že Alexander buď zemřel na malárii, byl otráven, nebo měl nějakou neinfekční chorobu. Podle Andrewa Chugga – a dalších stoupenců - zase existují důkazy, že Alexander zemřel na malárii, jíž onemocněl dva týdny před svou smrtí, když plaval v močálech, aby zkontroloval protipovodňové zábrany. (Zdroj: www.alexanderstomb.com )

Další teorie

Během staletí se však příčina smrti neustále měnila: Dokonce padala podezření na řadu údajných pachatelů, včetně jedné z Alexandrových manželek, jeho generálů, jeho nelegitimního nevlastního bratra nebo královského nositele poháru. Jiní vědci zase tvrdí, že byl Alexandr pohřben zaživa.

K této šílené teorii přispěl i fakt, že Alexandrovo mrtvé tělo bylo transportováno z Babylonu až dva roky po jeho smrti. Není přesně známo, jak bylo tělo po tak dlouhou dobu uchováváno, ale jisté teorie mluví o tom, že bylo ponořeno do kádě s medem, zatímco Plutarch se spíše přikláněl k léčbě egyptskými balzamovači. Egyptští a chaldejští balzamovači, kteří dorazili 16. června, údajně hovořili o Alexandrově velmi živém vzhledu. To bylo interpretováno jako komplikace břišního tyfu, známá jako vzestupná paralýza, která způsobí, že se člověk před smrtí jeví jako mrtvý. (Zdroj: Aufderheide, Arthur (2003). The scientific study of mummies. Cambridge University Press. pp. 261–262.)

Samozřejmě, že ani pro tuto teorii neexistují důkazy. Stejně tak se hovořilo o arzénu, akutní pankreatitidě vyvolané „těžkou konzumací alkoholu a velmi bohatým jídlem“ (Zdroj: journals.lww.com), leukémii a mnoha dalších. Kdyby byly Alexandrovy symptomy zapsány do globální sítě epidemiologických infekčních nemocí, nejpravděpodobnější příčinou smrti by pravděpodobně byla chřipka, jiné prameny ale striktně stojí proti ní.