Alexandr Veliký byl zřejmě omylem pohřben zaživa a při plném vědomí

Socha Alexandra Velikého v Soluni

Socha Alexandra Velikého v Soluni

Foto: Shutterstock.com

Tělo makedonského krále Alexandra Velikého ani po šesti dnech v hrobce nejevilo známky rozkladu. Staří Řekové to považovali za důkaz, že jejich vůdce nebyl obyčejným člověkem, ale bohem. Moderní věda však našla pro tento neobvyklý úkaz jiné, a mnohem hrůznější vysvětlení.

Alexandr Veliký (356-323 př. n. l.) stihl za pouhých 13 let vlády rozšířit svou říši z Balkánu až po oblast dnešního Pákistánu a chystal se dobýt i Arábii, Kartágo a Sicílii. Tyto plány mu ale překazila náhlá nemoc, která ho zastihla v Babylonu. Po dvanácti dnech nevýslovných bolestí se 32-letý král přestal hýbat a lékaři ho prohlásili za mrtvého. Když po šesti dnech otevřeli hrobku, aby jeho tělo nabalzamovali, s překvapením zjistili, že se dosud nezačalo rozkládat.

O příčině Alexandrovy smrti se mezi historiky vedou dlouholeté diskuze. Podle jedné verze mohl být otráven kýchavicí bílou nebo arzenikem, dle jiných názorů mohl zemřít na západonilskou horečku, tyfus nebo rakovinu slinivky břišní, která se u něho mohla rozvinout v důsledku nezřízeného pití alkoholu. Večer před propuknutím nemoci prý Alexandr vypil přes 5 litrů vína a bolesti se snažil rozhánět dalším pitím, což jeho stav jen zhoršilo. (Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Alexandr_Veliký)

Socha Alexandra Velikého v SoluniZdroj: Shutterstock.com

Novozélanská historička Katherine Hall představila novou teorii, která by kromě příčiny smrti vysvětlila i fakt, že královo tělo zůstalo po dlouhých šest dnů zcela zachovalé. Poukázala přitom na prameny, jež hovoří o postupné paralýze šířící se symetricky do Alexandrova těla, přičemž mozkové funkce zůstaly do poslední chvíle zachovány.

U vladaře se mohl podle historičky projevit Guillainův–Barrého syndrom vyvolaný akutní infekcí bakterie Campylobacter pylori, která se v té době v Makedonské říši běžně vyskytovala. Syndrom se projevuje postupným ochrnutím jednotlivých částí těla až po svaly obličeje a v dnešní době se dá úspěšně léčit, pokud se podchytí včas. Za Alexandra Velikého však lékaři mohli jen bezmocně přihlížet, jak král ztrácí mobilitu, až znehybněl úplně.

alexandrijský maják, Egypt

Alexandrijský maják: Nejkrásnější div světa

Podle Katherine Hall je možné, že vladaře v tento moment prohlásili za mrtvého, ačkoli ještě nepatrně dýchal a mohl být i při plném vědomí. V hrobce pak nehnutě ležel ještě dalších šest dní, než zemřel doopravdy. "Jeho smrt je možná nejslavnějším případem pohřbení zaživa, jaké kdy bylo zaznamenáno," uzavřela vědkyně.
(Zdroj: www.history.com/news/alexander-the-great-death-cause-discovery)

Akční letáky