Do krásné ruské tankistky byli zamilovaní všichni vojáci. Zabil ji jeden z nich

Jarouš M Komořanský | 12. 11. 2021

Ženy mívají v první válečné linii ještě o něco těžší postavení. Nejinak tomu bylo u všemi respektované kapitánky Aleksandry Samusenko, členky sovětských ozbrojených sil, která bojovala během zimní války ve Finsku a během Velké vlastenecké války. Její krása i statečnost byly nepřehlédnutelné.

Aleksandra Grigoryevna Samusenko byla velitelkou tanku T-34 a styčným důstojníkem, stejně jako jedinou tankistkou v 1. gardové tankové armádě. 1. tanková armáda byla sovětská obrněná formace, součást Rudé armády na východní frontě během druhé světové války. Účastnila se například bitvy o Stalingrad a operace Uran. Během války měla tato tanková armáda 500-800 tanků. Některé fámy říkají, že Samusenko ještě předtím bojovala ve španělské občanské válce, ale ty jsou nepodložené. Navíc se traduje, že mnozí hrdinové odmítali to, že se této války účastnili.

Vážená tanková důstojnice

Samusenko se narodila v Čitě, v okrese Zhlobin. Už od mládí chtěla bojovat a vojenské ostruhy si záhy vysloužila. Začala v pěší četě jako vojín a pak se rovněž zúčastnila zimní války proti Finsku jako vojín v pěším pluku.

Až po studiích byla jako jediná žena zařazena k 1. gardové tankové armádě, kde její velmi úspěšná kariéra, poznamenaná i její krásou, začala. Největších vojenských úspěchů dosáhla v posledních letech druhé světové války. Jako jediná tanková důstojnice totiž ohromila všechny svým hrdinstvím v mnoha dílčích bitvách, zejména u Kurska. Když její velitel praporu padl v jedné z bitev, Samusenko převzala velení a vyvedla své síly ze zálohy. V letech 1943 a 1944 sloužila jako velitelka tanku. O jejím životě je i tento dokument:

Zdroj: Youtube

Zbytečná smrt

Jak to už na frontě bývá, smrt může přijít odkudkoli a kdykoli, je všudypřítomná. Na krásnou důstojnici si počkala v německé vesnici Zülzefirz, asi 70 km od Berlína. V rámci východopomořanské ofenzívy se však verze její smrti různí.

Jedna – neověřená - verze hovoří o tom, že zemřela jako hrdinka během sovětského útoku na Berlín. Druhá verze naopak tvrdí, že zemřela poté, co se sovětský tank ztratil ve tmě a rozdrtil ji pod svými stopami. Její kolega, válečný veterán Pjotr Děmidov potvrdil, že Aleksandra byla rozdrcena pod housenkovými pásy tanku, který si ve tmě nevšiml doprovázejících lidí.

Její tělo našlo odpočinek v Lobez v Polsku, v blízkosti pomníku Viléma I.

První ruská tankistka Maria Lagunovová: Beznohá dívka pomstila smrt svého bratra
Magazín

První ruská tankistka Maria Lagunovová: Beznohá dívka pomstila smrt svého bratra

Ocenění

Za svá hrdinství získala řadu ocenění, včetně Řádu rudé hvězdy za statečnost v bitvě u Kurska i Řádu vlastenecké války 1. a 2. třídy. Speciálně Řádu rudé hvězdy si velmi cenila, získala jej již brzy po absolvování tankové akademie, když její posádka porazila tři německé tanky Tiger I.

Krása

Stejně jako její ocenění byla známá i její krása, kterou okouzlovala všechny své bratry ve zbroji. Samusenko se přátelila s americkým armádním seržantem Josephem Beyrlem, který utekl ze zajateckého tábora a přesvědčil ji, aby jej nechala připojit se k její jednotce na cestě do Berlína. Beyrle je také jeden z mála amerických vojáků, o nichž je známo, že sloužili v armádě Spojených států i v sovětské armádě. Po její smrti označil Samusenko jako vzor síly a odvahy. Jako její blízký přítel rovněž věděl, že ztratila manžela i rodinu ve válce. Více podrobností ale není známo.

Rovněž se vědělo, že má přítele jménem Mindlin, pro kterého přestala kouřit a pít. To popsal ve své knize veterán z druhé světové války a spisovatel Fabian Garin ve své knize Tsvety na tankakh (Květiny na tancích). V jedné epizodě jistý Mindlin, který se zamiloval do Samusenko, požádal svou krásku, „aby nekouřila a nepila“. Samusenko jeho doporučení odrazila větou „Možná, že jste se zamiloval?", políbila ho na čelo… ale cigarety ani alkoholu se už nedotkla.

Zdroje:

military.wikia.org, thefemalesoldier.com, rarehistoricalphotos.com

Tagy Berlín Druhá světová válka Finsko Kursk Rudá armáda válka velká vlastenecká válka Vilém I. vojsko Volgograd