Bylo 6. července roku 1943, asi čtyři hodiny ráno. Saša Samusenko sledovala okolí. Se svou četou měla za úkol zaútočit na kolonu nepřátelských tanků a nepříjemně je tak překvapit. Jenže se něco zvrtlo. Řidič T-34 upozornit na tři „tygry“, kteří se k nim pomalu, ale jistě blížili.
„Není cesty zpět,” vydechla velitelka. „Zahajte palbu!” Bitva trvala několik hodin. Byla jednou z prvních, jež proběhla v rámci operace Zitadelle u Kurska na východní frontě. Aleksandra byla později za svou odvahu oceněna Řádem rudé hvězdy.
Krásná velitelka
„Když jsem ji poprvé potkal, překvapilo mě, jak je krásná. Při pohledu na její veselou tvář bylo těžké si představit, co všechno zažila,” řekl fotograf Anatolij Morozov. Stejně na svou kamarádku vzpomínal také dělostřelec Pjotr Michajlovič Děmidov.
Boj v severním sektoru bitvy u Kurském oblouku
„Byla půvabná, s úzkým pasem a copánky byla stále ženská. Jako by na ni válka nezanechala žádné stopy,” píše ve své knize Ve službách boha války. Mužské prostředí však ano. Sem tam z ní vypadla peprná nadávka, příliš kouřila a pila. Chlapům se líbila, někteří prý do ní byli zamilovaní. Možná proto ji nikdo nechtěl poslouchat.
Saša prý nedůvěru cítila. „Snažila se nevydávat rozkazy, ani se vměšovat do sporů. Stála s námi na palubě tanku a vystavovala svou tvář větru a dešti. Když jsme se jí zeptali, za co získala svou první hvězdu, odpověděla, že za splnění vládního úkolu,” popsal Děmidov. Pak ale přišla bitva v Kurském oblouku. Od té doby měla Aleksandra od svých mužů veškerou důvěru.
Bizarní smrt
Bohužel, ne na dlouho. V březnu roku 1945, během východopomořské operace seděla velitelka se svými vojáky na tanku. Silnice rozbitá pásy byla sotva vidět. Když tedy Němci zahájili ostřelování, seskočila z vozu, aby se za ním ukryla jako za štítem. Jenže pak se stalo něco nečekaného.
„Najednou se tank začal otáčet. Řidič si lidí jdoucích ve tmě vůbec nevšiml,” píše Děmidov. Před kovovým kolosem nebylo úniku. „Později Proškin ve světlech reflektorů spatřil, že na silnici leží znetvořené tělo. Představte si jeho překvapení, když poznal Aleksandru. Umírala.” Velitelce se již nedalo pomoci. Bylo jí třiadvacet let.
Zdroje: http://militera.lib.ru, www.en.wikipedia.org, www.statehistory.ru
