Postaven byl zhruba před dvěma a půl tisíciletími a hned se stal vzorem pro ostatní majáky antického světa; také pro řadu hrobek a chrámů. Kolosální třípatrová stavba řeckého architekta Sostrata byla se svojí výškou cca 130 metrů po tisíciletí nejvyšším lidským výtvorem na světě! Během dne varovala námořníky slunečním světlem, odráženým soustavou zrcadel – v noci pak na věži hořely mohutné ohně.
PŘÍRODA ZVÍTĚZILA
Stavba byla budována „na věky“ – spáry mezi jejími mohutnými vápencovými bloky byly zalévány olovem, aby se zamezilo ničivým vlivům zákeřných živlů. Od 3. do 14. století našeho letopočtu však Alexandrii sužovaly série drobných zemětřesení, jimž nakonec padl za oběť i slavný maják. Z jeho pozůstatků si postavil místní sultán pevnost, která dodnes stojí na svém místě.
Když se však pod vodou v přístavu Alexandrie nedávno našly základy majáku a některé části stavby, bylo rozhodnuto obnovit zašlou slávu. Počin je to zvláště v dnešní době, kdy barbaři ničí antické památky ve velkém, velmi chvályhodný a vlastně i symbolický – vždyť v Alexandrii byla už dříve obnovena slavná knihovna. Ta ovšem ve formě moderní stavby.
KDY SE ROZSVÍTÍ?
Původní maják se stavěl 12 let. Autor nápadu, Alexandr Veliký, se jeho dokončení nedožil, zemřel v pouhých 32 letech. Egyptští Ptolemaiovci však dílo dovedli ke zdárnému konci. O dobové toleranci svědčí fakt, že maják byl vyzdoben sochami řeckých božstev (Triton, Zeus, Poseidon), ale později sloužil jako předloha pro nejstarší muslimské minarety (třeba v Maroku).
Autor: Ivo Bartík