Bylo 5:27 moskevského času, 25. prosince roku 2016. Řídící letového provozu byla zmatená. Kam se letoun poděl? Před povolením k vzletu dávala pilotovi jasné pokyny, že po dosažení výšky 300 metrů má přeladit na frekvenci pracoviště Soči Approach. Po stroji ruského ministerstva obrany ale nebylo vidu ani slechu.

Cesta na koncert

Měla to být obyčejná cesta na vystoupení, kterých slavný pěvecký a taneční sbor Rudé armády absolvuje během roku desítky. Cílem byla ruská vojenská základna Khmeimim poblíž Latakie v Sýrii, kde měly proběhnout vánoční oslavy. 

Zdroj: Youtube

Na palubě letadla byl šéf sboru, dirigent, skladatel Valery Khalilov a 64 členů Alexandrovců. Akci mělo zaznamenat devět novinářů. Pozvání přijal i náčelník kulturního odboru ruského ministerstva obrany Anton Gubanov, šéfka charitativní nadace Spravedlivá pomoc Jelizaveta Glinková a další dva úředníci. 

Několikahodinová cesta začala za běžných povětrnostních podmínek v Moskvě. Podle plánu měl letoun mířit nad Černé moře, poté provést postupný pravý obrat zpět a vrátit se nad pevninu. Z důvodu oblétání Turecka měl dále pokračovat východním směrem ke Kaspickému moři. Počítalo se také s mezipřistáním na sočském letišti, aby se doplnilo palivo.

Pád letadla s Alexandrovci 

Zde se řídící letového provozu ujistila, že je vše v pořádku a vydala povolení ke vzletu. 1,5 kilometru od pobřeží Černého moře se ale stalo něco nečekaného. Letadlo s dohromady 92 osobami na palubě se zřítilo do vody. 

Někteří svědci později upozorňovali, že viděli, jak měl letoun problém s nabíráním výšky. Pak se měl otočit o 180 stupňů a začít prudce klesat. Na kamerách byl údajně zachycen i jasný záblesk. Experti dále poukazovali, že trosky byly rozmetány ve velkém okruhu, takže se stroj musel rozpadnout na kusy již ve vzduchu. To vedlo k teoriím, že Alexandrovci se stali obětí teroristického útoku.

Oficiální místa ale tuto příčinu nehody rázně odmítla. Ukázalo se totiž, že pasažéři měli na sobě nasazené záchranné vesty. Jako nejpravděpodobnější důvod smutné události se proto jevila technická závada. Letoun totiž nebyl nejmladší. Kromě toho mají tyto typy jednu nebezpečnou vlastnost. Při pádu se ocasní plochy mohou ocitnout v oblasti zvířeného proudění vzduchu, kde ztrácejí účinnost a stroj se tak stává neovladatelným. Stačilo by tedy, aby se nepodařilo zatáhnout vztlakové klapky nebo nábřežní hrany křídel, což by vyústilo ke ztrátě vztlaku a prudkému klesání.

Analýza záznamů z černé skříňky však všechny spekulace ukončila. Ukázalo se, že šéfpilot Roman Volkov zhruba minutu od startu spustil z neznámých důvodu přistávací režim. Prvního června roku 2017 tak přišlo ruské ministerstvo obrany s oficiálním vyjádřením. Příčinou nehody byla chyba pilota, jenž nad tmavým mořem ztratil orientaci.  

Pravděpodobně se u něj projevila Somatogravická iluze, která nastává při prudkém zrychlení. „Akcelerace může zmást čidla polohy ve vnitřním uchu. Když letec nevidí horizont, může nabýt dojmu, že stroj příliš stoupá. V případě, že ignoruje přístroje, jeho přirozenou reakcí je, že letadlo přinutí klesat,” vysvětluje pro iDnes.cz letecká publicistka Tereza Šírová.

Zdroje: www.cs.wikipedia.org, www.bbc.com, www.rt.com