Novou exoplanetu by měl odhalit vesmírný dalekohled Jamese Webba, jež byl vypuštěn 25. prosince 2021 nosnou raketou Ariane 5 z Kourou ve Francouzské Guyaně a 24. ledna 2022 již plně rozložen do provozní konfigurace.
Obří teleskop má čtyři hlavní cíle. Bude hledat světlo z prvních hvězd zformovaných po velkém třesku, studovat vznik a vývoj galaxií, měl by pomoci porozumět vzniku hvězd a planet a především sledovat planetární systémy, kde by se mohl formovat nebo již být život. Mezi jeden z nich patří také Alfa Centauri.
Alfa Centauri - obyvatelná planeta
Alfa Centauri se skládá ze tří hvězd. Společné dvojice Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, jež mají oběžnou dobu 80 let a jsou tak blízko sebe, že je nelze pouhým okem rozlišit, a z červeného trpaslíka Alfa Centauri C, známějšího pod jménem Proxima Centauri. Ten je od svých kolegyň vzdálený 13 000 AU a oběhne je za půl milionu let. Právě on má tři potvrzené planety. Jedna z nich, Proxi Centauri b, obíhá své slunce v obyvatelné zóně a na jejím povrchu tak může existovat voda v kapalném skupenství. Vědci však předpokládají, že kolem Proxima Centauri se nacházejí další planety podobné Zemi.
Výhled z exoplanety na Proxima Centauri
Tým v čele s astronomem Haiyangem S. Wangem se rozhodl namodelovat hypotetickou planetu „α-Cen-Země“ a zjistit tak její složení. Použili spektroskopicky změřená chemická data z Alfa Centauri A a B a srovnali je s množstvím těkavých (vodík, uhlík, kyslík atd.) a netěkavých prvků (jako je železo a křemík) ve Slunci a na Zemi. „Takto jsme dostali model kamenné planety, která se může vyskytovat v obyvatelné zóně," napsal jeden za autorů článku Ars Charlie Lineweaver.
Model ukázal, že α-Cen-Země by měla o něco větší železné jádro než naše modrá planeta, ale byla by jí geochemicky podobná. Obohacena by byla, díky vyššímu poměru uhlíku ke kyslíku, pouze grafitem a diamantem. Zásoby vody v kamenném nitru by byly přibližně stejné. Zjistilo se, že v její rané atmosféře mohl převládat oxid uhličitý, metan a voda, tak, jako to bylo před 2,5 miliardami let i u nás.
Předpokládaný objev
Nyní se bude čekat, kdy teleskop Jamese Webba zašle první snímky hvězdného systému. Předpokládá se, že nová oběžnice by mohla být objevena do třinácti let. Až do roku 2035 jsou Alfa Centauri A a B od sebe natolik vzdálené, že budou potenciální exoplanety dobře viditelné.
Studie navíc, mimo modelu Země č. 2, slouží jako odrazový můstek pro budoucí výzkum obyvatelných planet. Výpočty lze aplikovat i na jiné objekty, které se ve vzdálených slunečních soustavách objevují a je nutné identifikovat jejich složení.
Zdroje: techsvet.cz, cikycaky.sk, www.forbes.com
