Tragický konec malíře Alfonse Muchy: Gestapo ho uštvalo k smrti

Alfons Mucha

Alfons Mucha

Foto: Profimedia.CZ

Když v březnu roku 1939 nacisté vyhlásili Protektorát Čechy a Morava, započali v našich zemích s likvidací všeho židovského a slovanského. Jedním z prvních zatčených byl secesní malíř Alfons Mucha, kterému v té době bylo už 78 let.

Alfons Mucha ležel nacistům v žaludku z mnoha důvodů. Patřil k předním umělcům Hitlerem nenáviděné moderny, jeho jméno bylo známé po celém světě. Přestože strávil léta v Paříži a několik let pobýval i ve Spojených státech, vlastenectví ho přitáhlo domů a přimělo ho k vytvoření Slovanské epopeje, monumentálního díla, které v zahraničí sklidilo velké ovace. Okázalá propagace slovanství byla v očích gestapa těžkým zločinem. K Muchově zatčení byl však pro začátek potřeba legálnější důvod.

Jidáš mezi zednáři

Naskytl se snadno: proslulý malíř dlouhá léta předsedal českým svobodným zednářům a s jejich špičkami se setkával na zámku ve Zbirohu. V zednářství dosáhl nejvyššího stupně zasvěcení a osobně se znal s mnoha významnými "kolegy" z lóží zahraničních. Tajné spolky nemohli nacisté tolerovat. Malíře předvedli k výslechu.

Z díla Alfonse MuchyZ díla Alfonse MuchyZdroj: Profimedia.CZ

V řadách zednářů se jim dokonce podařilo najít kolaboranta, který ochotně proti Muchovi svědčil a popsal, co se na Zbirohu odehrávalo. Byl jím právník se třemi doktoráty a znalostí sedmi jazyků Jiří Arvéd Smíchovský, který se kromě zednářství údajně zabýval také hermetismem a černou magií. Svůj pokřivený charakter tento "vzdělanec" prokázal i po válce, kdy pro změnu svědčil proti nacistům a jejich spolupracovníkům. Přesto neušel trestu doživotního vězení za udavačství. Aby si na Borech a posléze na Mírově vydobyl lepší postavení, spojil se s StB a donášel na spoluvězně. Počátkem roku 1951 ve své cele za nevyjasněných okolností zemřel.

Vyslanci jsou k vidění v londýnské Národní galerii.

Slavný Holbeinův obraz skrývá hádanku: Poznáte optickou iluzi v spodní části

Dodnes se neví, jak výslechy Alfonse Muchy na gestapu probíhaly a zda vyšetřovatelé přihlédli k umělcově pokročilému věku. Již psychický otřes a špatné podmínky ve vazbě však stačily k tomu, aby Mucha onemocněl zápalem plic, což bylo pro 78letého člověka fatální. Z vězení byl sice propuštěn, ale uzdravit se už nedokázal. 14. července odešel na věčnost, pouhých deset dní před 79. narozeninami.

Z díla Alfonse MuchyZ díla Alfonse MuchyZdroj: By Alfons Mucha / CREATIVE COMMONS / C00 Public Domain, https://creativecommons.org/publicdomain

Dílo paradoxně zachránil Němec

Jeho vilu v Bubenči převzal vysoký důstojník wermachtu. Podle Muchova vnuka Johna to bylo obrovské štěstí, protože dotyčný voják uchránil před gestapem jak umělcovu manželku Marii, tak jeho dílo. "Kdyby to byl vysoký důstojník SS nebo gestapa, tak by babička skončila v koncentračním táboře a celý Muchův odkaz, celá sbírka by neexistovala," vysvětlil John Mucha pro Irozhlas.cz.

Malířův syn Jiří se později v 60. letech s oním důstojníkem setkal a věnoval mu jeden z otcových vzácných plakátů. Vila v Bubenči už tehdy rodině nepatřila, v roce 1950 ji zabrali komunisté. To už ale zase byla jiná historie.

Zdroje: www.irozhlas.cz, nasregion.cz, www.ctidoma.cz

Akční letáky