Za motivy Alice Perrers stálo především dětství. Otec byl ještě před jejím narozením uznávaným šerifem hrabství Hertfordshire. Sotva se Alice roku 1348 podívala na svět, začaly kolem rodiny vznikat skandály. Otec byl ze svého významného místa po sporu s církví St. Albans sesazen a uvězněn. Po propuštění z něj byl nikdo, což poznamenalo celou rodinu.

Králova nezletilá milenka


Motivovaná zažít ono výsluní, jež jí otec nakonec nedopřál, dostala se do královského dvora anglického panovníka Eduarda III., nejdřív jako obyčejná služka, roku 1362 povýšila na důležitou služebnici královy manželky Filipy z Hainault. Ta byla za Eduarda provdaná už od roku 1328, měla s ním devět dětí a nikdy by si nedokázala představit, že ji manžel jednou nahradí patnáctiletou dívkou.


Už od prvního setkání na něj mladá Alice udělala obrovský dojem. Král byl sice už dosti starý a pro Alici představoval jen vidinu bohatství a moci, podařilo se jí však Eduarda přesvědčit, že je do něj bláznivě zamilovaná. Jejich vztah probíhal v tajnosti, poté šli s pravdou ven. Když se o tom Filipa dozvěděla, manžela nenáviděla, ale pokoušela se ho před protřelou Alicí varovat. To samé mimo jiné dělali i jeho rádci. Eduard byl tvrdohlavý a omámený mladistvou touhou své milenky a nikoho neposlouchal.

Vláda jedné konkubíny


Filipa roku 1369 umírá a jediný, kdo nebyl zdrcen smrtí královny, byla panovníkova milenka. Najednou získala neomezenou moc a vliv, dokázala Eduarda přesvědčit, aby jí přenechal důležitá rozhodování, starala se o královskou kasičku a jako první žena zasedala u soudních procesů. Vlastnila také více než 50 hradů po celé Anglii a přivlastnila si královninu šperkovnici. Začala si přezdívat sluneční dáma.


Eduardovi povila tři děti, nikdy si ho ale nevzala. Místo toho v roce 1375 vstoupila do politického sňatku se šlechticem Williamem Windsorem, který, stejně jako Eduard, byl mnohem starší než Alice. Úctu lidu nikdy nezískala. Svými okázalými gesty a snahou předvést se v tom nejlepším světle (a s těmi nejkrásnějšími šperky a šaty) si poddané naopak popudila, někteří jí dokonce obviňovali z čarodějnictví.


21. června 1337 Eduard III. podlehl těžké nemoci a Alice zůstala sama. Parlament rozhodl o jejím vypovězení ze země a sebral jí veškerý nastřádaný majetek. Po několika letech se do Anglie mohla vrátit, ale musela začít od nuly. Zemřela roku 1400 na svém znovu vydobytém sídle v Upminsteru.