Krvavá Aliya: Nejlepší ruská sniperka za svou chrabrost draze zaplatila

3. leden 2020 četba na 2 minuty
Aliya Moldagulová

Aliya Moldagulová

Foto: profimedia

Za druhé světové války se v armádách obou stran nijak nehledělo na pohlaví, a tak mladé i starší ženy brávaly do rukou pušku a učily se střílet. Příběh nejlepší ženské odstřelovačky Sovětského svazu Aliye Moldagulové končí kvůli smrtelnému zranění velmi brzy, přesto dosáhla úctyhodných výkonů.

Osiřelé dítě

Moldagulová se narodila v roce 1925 v Kazachstánu a v útlém věku osiřela. Na starost si ji musel vzít strýček, který nikdy nepomyslel na to, že by svou neteř mohl učit střílení, tak jako se to v dětství učila většina budoucích profesionálních odstřelovačů.

Před vypuknutí války se s Aliyou odstěhoval do města Alma-ata (dnes Almaty), protože byl povolán do armády. Aliyi nezbylo nic jiného, než najít dočasný domov v sirotčinci, dokud nebude mít zpátky jediného opatrovníka.

Vstup do armády

Pak ale přišla druhá světová válka, sirotčinec v roce 1942 evakuovali a Aliya ho musela opustit. Za rok se měla stát plnoletou, takže by stejně musela tak jako tak odejít. Po dokončení střední školy dostala stipendium na leteckotechnické škole v Rybinsku. Výuku po třech měsících přerušila a s vervou se připojila k Rudé armádě.

Nepolíbená zbraní musela za velmi krátkou dobu nasbírat co nejvíce zkušeností, naštěstí vše šlo jako po másle. Přidala se do ženské odstřelovačské školy a opakovaně se umisťovala mezi nejlepší žačky. O osudu měla mladá dívka rozhodnuto.

Osudová rána

V červenci 1943 se po dokončení tréninku a složení vojenské přísahy stala členkou 54. puškové brigády. V lednu 1944 její brigáda přepadla Němce na železniční trati mezi městy Novosokolniki a Dno. V jednu chvíli si uvědomila, že jejich velitel chybí, a ujala se vedení. Do 14. ledna stihla zastřelit úctyhodný počet nepřátel, celkem 91 nacistů. Toho dne se však její osud zpečetil.

První šrapnel jí způsobil lehké zranění, se kterým i nadále dokázala bojovat tváří v tvář s nepřítelem. Podruhé už takové štěstí neměla – byla smrtelně postřelena. Spolubojovnice se stáhly z boje a Moldagulovou odvedly do bezpečí, ale už bylo příliš pozdě.

Dne 4. června 1944 ji posmrtně vyznamenali titulem Hrdiny Sovětského svazu a také obdržela Leninův Řád. Zaslouženého místa odpočinku se však nedočkala – pohřbili ji v masovém hrobě v Pskově. Za své statečné chování a válečné úspěchy byla v roce 1995 zvěčněna na dvou poštovních známkách a v roce 1997 byl ve městě Almaty odhalen monument nesoucí její jméno. V květnu 2018 v Petrohradu vztyčili její sochu.

Akční letáky