Alžběta I: Za neposkvrněností Panenské královny stál zřejmě zdravotní problém

6. leden 2020 četba na 3 minuty
Alžběta I.

Alžběta I.

Foto: Youtube

Jindřich VIII. byl natolik posedlý touhou po mužském potomkovi, že neváhal vykonstruovat proces proti vlastní manželce a nechat ji popravit. Anna Boleynová mu porodila jen dceru Alžbětu, což králi nepřipadalo dostačující. Ironií osudu se ale právě Alžběta měla zapsat do dějin Anglie coby jedna z nejvýraznějších panovnic.

O tom, že by se Alžběta mohla stát královnou, nikdo vůbec neuvažoval. Jindřich nepolevil ve své snaze zplodit mužského dědice trůnu a se třetí manželkou Jane Seymourovou se mu to podařilo. Jane však zemřela na poporodní komplikace a silnému zdraví se netěšil ani vytoužený syn. Eduard VI. byl korunován králem už ve svých 9 letech, za šest let nato ale podlehl tuberkulóze. Na trůnu ho vystřídala nejstarší ze třech Jindřichových legitimních dětí, Marie I. Svou pětiletou vládu zasvětila usilovné snaze přivést na svět dědice, ten ale nepřicházel. Místo toho si pro Marii přišla smrt. Soudí se, že trpěla rakovinou vaječníků.

Panenská královna

K moci se tak nečekaně dostala Alžběta, která následně své zemi vládla dlouhých 44 let. Její matka Anna Boleynová se tím posmrtně dočkala jistého zadostiučinění, nicméně určitá rodinná kletba jako by pronásledovala i Alžbětu. Přímá rodová linie Jindřicha VIII. Tudora už nikdy neměla pokračovat - Alžběta nenašla vhodného manžela a zůstala bezdětná.

Prohlašovala o sobě, že se provdala za svou zemi. Lid vyzdvihoval do nebes její panenství, o němž se ve své době nikdo neodvážil pochybovat. Dnešní historikové zato pochyby neskrývají, ačkoli skutečnou pravdu o své neposkvrněnosti si s sebou královna vzala do hrobu.

Životní láska

Pravdou je, že Alžběta nežila žádným klášterním životem: ráda se obklopovala hezkými mladými muži a svého ženského půvabu využívala při politických jednáních. Svou krásu vnímala jako prostředek moci - chtěla být ikonou, kterou každý zbožňuje.

Jejím důvěrníkem se stal hrabě Robert Dudley, jehož znala od dětství. Historikové se domnívají, že šlo o životní lásku, která zůstala nenaplněna: Dudley byl ženatý s jinou ženou. Alžběta si ho nicméně nevzala za muže ani poté, co ovdověl. Ale když roku 1562 dostala neštovice a lékaři báli o její život, určila ho za svého nástupce.

Strach z pohlavního styku

Nápadníků měla Alžběta celou řadu a například v případě hraběte Jindřicha z Anjou už málem ohlásila zásnuby. Přes noc se jí to ale rozleželo v hlavě a milého Jindřicha poslala zpátky do Francie.

Dodnes není jasné, co královnu od manželství tolik odrazovalo. Bylo to snad marné hledání pravé lásky? Vedle této romantické teorie existuje také jedna prozaičtější: Alžběta mohla trpět vaginismem, neboli křečí stydkého svalstva, která znemožňuje pohlavní styk a často se objevuje jako následek prožitého traumatu. Spekuluje se, že Alžběta byla v mládí zneužívána bratrem své macechy, Thomasem Seymourem, a sex se jí tím navždy znechutil.

Když královna roku 1603 zemřela, královská rada určila za dědice trůnu jejího vzdáleného příbuzného Jakuba Stuarta, jehož matku Marii nechala Alžběta za své vlády popravit.

Akční letáky