Kolem panenství Alžběty I. se vždy vznášely otazníky a četné teorie. Zatímco jedna tvrdí, že se tak rozhodla proto, že měla trauma ze svého otce, který zavraždil její matku, jiná říká, že ji odradilo i to, že její matka Anna Boleynová byla v podstatě odsouzena k smrti za to, že nebyla schopna zplodit mužského dědice, třetí zase odhaluje královninu typologickou vadu, kvůli níž byla neplodná. A čtvrtá říká, že byla „děvkou Evropy“.

Dětská traumata

Pravděpodobné je, že se na Alžbětině „panenství“ podepsalo vše dohromady. S otcem měla skutečně složitý vztah, který její cudnost ovlivnil – uvědomovala si, že kvůli němu ztratila svou matku. Navíc otec jméno Anny Boleynové špinil, nazýval ji čarodějnicí a spiklenkyní. Bohužel ale stejný osud – poprava stětím – stihl i její druhou, nevlastní matku Kateřinu Howardovou, která se k ní chovala velmi pěkně. Alžbětě bylo v té době osm let a údajně již tehdy prohlásila, že se "nikdy nevdá". A svému slovu dostála.

Panna nebo dračice?

Alžbětina zkušenost zapříčinila, že pravděpodobně viděla manželství jen jako bolest, ztrátu a smrt. Ale pravděpodobná je i teorie že byla sama neplodná. Spekulovalo o tom nejen její okolí, ale údajně byl i jeden královský lékař "obviněn z toho, že královnu odradil od sňatku tím, že ji přesvědčil, že porod by poškodil její konstituci a křehkou stavbu těla".

I Alžběta sama o sobě pochybovala a údajně tvrdila, že pochází „z neplodného rodu". Většina toho byla sváděna na její křehkou tělesnou konstituci, i když možná nebyla tak křehkou bytostí, jak ji líčili její lékaři. V mládí totiž přežila epidemii neštovic, která lidi okolo ní zabíjela, a dokonce se říká, že si svou fyzickou kondici udržovala pravidelným cvičením. Byla 'náruživou chodkyní' bez ohledu na počasí", ráda tančila a užívala si jízdu na koni až do svých šedesáti let. Pak tyto zábavy vystřídala zálibou v lovu a traduje se, si i užívala v ložnici, jíž střežila celá řada dam. Na jednu stranu panenská královna tak čelila tváří v tvář neustálým zvěstem o její sexuální zkaženosti. Sama prohlašovala, že nikdy neměla pohlavní styk. Přesto se zdá, že o milence nikdy neměla nouzi.

Na trailer k filmu o životě panenské královny se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Nechtěla osud jako Marie Stuartovna

Skutečností je, že Alžběta byla zřejmě opatrná, pokud šlo o její potomky. Pravděpodobně trpěla paranoiou složenou ze všech traumat, kterými prošla a která si uvědomovala. Kromě otce a matky byla i svědkem toho, když se její sestřenice Marie Stuartovna provdala za Jindřicha Stuarta, povila mu syna a dědice skotského i anglického trůnu Jakuba, ale její manžel se spikl se svým otcem a Mariinou mužskou radou, aby převzal moc pro sebe.

„Myslím, že všechny tyhle věci v Alžbětě zasely paranoiu," říká Margot Robbie, představitelka Alžběty v historickém dramatu Mary Queen of Scots. A u Alžběty I. se paranoia a panické ataky skutečně objevovaly. Proto, když Marie Stuartovna přišla o korunu a uprchla ze Skotska, Alžběta se rozhodla, že se prohlásí za muže. Veřejně stvrdila, že je provdána za svou zemi.

Nechtěla se o moc dělit

Nápadníků přitom měla spousty, ale neuvěřitelně inteligentní a bystré královně se nelíbila představa, že by se měla dělit o vlastní politickou moc nebo riskovat závislost své země na jiných. O mužskou pozornost nouzi neměla a neustálou možnost sňatku mazaně využívala jako příležitost, jak zabránit povstáním a zajistit si stále civilnější zahraniční vztahy.

"Bylo to od ní vlastně docela chytré, když prohlásila, že je provdaná za zemi, a proto nemůže být provdaná za někoho jiného," říká Robbie. "Byl to vlastně jediný způsob, jak se chránit a jak si tímto způsobem chránit své postavení. Opravdu šlo o sázku na život a na smrt. V její mysli to byla technika přežití."

Konečně měla pokoj

A nakonec na ni její nejbližší okolí přestalo tlačit, aby se vdala a počala dítě, a uvědomilo si, že v určitém okamžiku jejího 44letého panování by to ani nebylo možné.

"V té době už Alžběta dosáhla věku 50 let a oni skutečně pochopili, že jakmile žena překročí padesátku, je po menopauze, a proto nemůže mít vlastní děti," říká historik John Guy, jehož kniha Mary Queen of Scots: Stuartovny, která slouží jako historický podklad pro film. "Muži ji přestali neustále obtěžovat, aby se vdala a vyřešila nástupnictví ve svém království."

Milostný život Alžběty I. byl dlouho předmětem velkých spekulací. Dr. Anna Whitelocková, lektorka raně novověkých dějin na Royal Holloway, University of London, stále zkoumá, co se skutečně dělo za zavřenými dveřmi takzvané panenské královny. Pravdou je, že Alžběta sice získala lásku a respekt svého lidu, ale mnohé také ztratila. Byla jednou z nejdéle vládnoucích panovnic v historii a zajistila Anglii jedno z nejdelších období míru, jaké kdy měla.

Na celý dvouhodinový dokument o Alžbětě v agličtině se můžete podívat zde:

Zdroj: Youtube

Zdroje:

www.historyextra.com, www.historyisnowmagazine.com, www.nytimes.com