Uhrančivá čarodějka
Půvabná a šaramantní Alžběta Woodvillová nebyla královské krve, a tak se přesné datum jejího narození neví. Uvádí se rok 1437. Měla vše, co bylo ve středověku považované za dokonalou krásu: štíhlou postavu, dlouhé světlé vlasy, vysoké čelo a oválný obličej, na kterém vynikaly uhrančivé oči mandlového tvaru a výrazná horní víčka. Měla upravené obočí a malá ústa. Už pouhou přítomností prý budila rozruch.
Na královském dvoře se o ní povídalo, že je čarodějka, o což se zasloužil hlavně její švagr George Plantagenet. Nebylo to jen kvůli její nadpřirozené kráse, ale také proto, že její matka Jacquetta prý byla vodní víla Melusina, která uměla čarovat. Z čarodějnictví byla dokonce obviněná, ale upálení na hranici unikla. Nepodařilo se ji usvědčit. Ale i tak prý měla Alžběta její schopnosti zdědit, jak se říkalo, a očarovat anglického krále. O tom ale později, teď se vrátíme o pár let zpátky.
Následující video ukazuje, jak vypadala Alžběta ve své době:
Za štěstím…
Život Alžběty poznamenala válka růží – boj o moc mezi rody Yorků (bílé) a Lancasterů (červené). V patnácti letech (1452) se provdala za sira Johna Greye, se kterým měla dva syny – Thomase a Richarda. Grey padl v roce 1461 v bitvě u St. Albans. Čtyřiadvacetileté vdově nepřátelští Yorkové zabavili majetek, na který měla po manželovi nárok. Na to, kdy a jak se s mladým králem Eduardem IV. (korunovace 1461) setkala se názory historiků různí, nicméně se vypráví, že Alžběta setkání naplánovala právě proto, aby získala zpět to, co jí náleželo.
V době, kdy král krátce pobýval v místě, kam se musela k rodičům jako vdova uchýlit, vzala své dva syny a sedla si pod strom na cestě, kudy měl projíždět. A král zastavil… A ona ho opravdu naprosto očarovala – ne kouzly, ale svou krásou a živostí. Prý řekla: „Vrať mi mé pozemky!“ Král odvětil: „Staň se mou milenkou.“ „A co kdyby sis mně vzal?“ zeptala se. A král souhlasil. Prostě Amorův šíp, láska na první pohled…
Alžběta králi řekla: „Vrať mi mé pozemky!“ Král odvětil: „Staň se mou milenkou.“
A byla svatba. Ne královská. Prostá a tajná. V kapli v Groby se jí zúčastnila jen její matka Jacquetta, dvě služky a kněz, který je oddával. O svatbě nikomu neřekli. Předpokládá se, že zbožná Alžběta nesouhlasila s nemanželským sexem a král jí jednoduše nedokázal odolat.
A ještě jeden pohled. Video ukazuje, jak by vypadala Alžběta v dnešní době:
Bílá královna
Možná se ptáte, proč se brali tajně. Asi proto, že po uši zamilovaný král porušil tehdejší nepsaná pravidla a jeho kráska dle měřítek té doby nebyla pro krále vhodná. Začneme tím, že byla o pět let starší, vdova, měla dvě děti – nebyla panenskou nevěstou, jak se od královny žádalo. Pocházela z nižší šlechty, a byla Angličanka. Co je na tom divného? Královské sňatky měly být především z rozumu, výhodným spojením s jinou zemí. Jen tak mimochodem, Alžběta byla první Angličanka na anglickém trůně.
Jak dlouho chtěl král své manželství tajit, těžko říct, ale „prasklo to“ právě kvůli výhodnému sňatku. Zatímco se král s prstýnkem na ruce tajně oddával milostným radovánkám v náručí své bohyně, jeho rádce lord Warwick mu hledal vhodnou nevěstu, aby mu pomohl upevnit moc. A našel. Navrhnul mu, aby si vzal francouzskou princeznu. „Nemůžu Warwicku, už jsem ženatý…,“ řekl mu král. Tím si svého rádce znepřátelil, což ve svém důsledku vedlo k spletitým dvorským intrikám a sňatek k dalším krvavým střetům růží.
„Bílou královnou“ se Alžběta stala 26. května 1465.
„Bílou královnou“ se Alžběta stala 26. května 1465. Její korunovace byla velkolepá. Eduard chtěl Anglii ukázat, jak mocní Yorkové jsou, že se neženil kvůli politice, ale z lásky, a dodat nevhodné královně potřebný „lesk“. Nejen Alžběta, ale i rodina Woodwillů byla na straně „červené růže“, zatímco Eduard byl York. Z Alžběty se ale stala Bílá královna, jak se jí říká, znepřátelené rody to ale nespojilo, jak by se dalo předpokládat. Naopak.
Krvavé boje a vytoužený klid
Královský pár měl dle všeho šťastné manželství, z něhož vzešlo deset dětí. Když čtyřicetiletý Eduard v roce 1483 zemřel, na trůn měl usednout jeho syn Eduard V. Trůnu se ale zmocnil králův bratr Richard. Manželství Alžběty a Eduarda prohlásil za neplatné, děti za nemanželské. Dvanáctiletého Eduarda a mladšího bratra Richarda ze Shrewsbury, dalšího následníka, poslal do Toweru, odkud se nikdy nevrátili. Předpokládá se, že je nechal popravit.
Dvanáctiletého Eduarda a devítiletého Richarda ze Shrewsbury Alžbětě sebrali a uvěznili v Toweru
Zdrcená Alžběta se spojila s matkou lancasterského Jindřicha (VII.) Tudora, který mohl mít právo na trůn a přislíbila mu svou nejstarší dceru Alžbětu z Yorku. Richard v bitvě u Bosworthu zemřel, Jindřich bílé porazil, vzal si Alžbětu a na anglický trůn zasedli Tudorovci…
Alžběta se pak uchýlila do opatství Bermondsey, kde dožila život v rozjímání. Zemřela v roce 1492. Pohřbená je vedle svého milovaného manžela v kapli sv. Jiří na hradě Windsor.
Zdroje: southwarknews.co.uk, www.thecollector.com, annfosterwriter.com, www.thecollector.com/elizabeth
