Archeologové se dlouho domnívali, že původní obyvatelé Amazonie zanechali v krajině jen nepatrné stopy. V 80. letech 20. století však byly uprostřed odlesňování objevené mohutné zemní práce, včetně příkopů hlubokých a širokých až 16 metrů. Podívejte se na toto video:
Lidé v krajině
Tyto záhadné stavby vytvořené člověkem už léta vrtají vědcům hlavou a spekuluje se o nich jako o obranných, odvodňovacích či obřadních stavbách sloužících pro náboženské účely. Deset let starý výzkum se však zabývá hlubší otázkou: Jak moc pravěcí lidé změnili amazonskou krajinu před příchodem Evropanů?
„Máme důkazy o tom, že lidé ovlivňovali globální klimatický systém využíváním půdy po tisíce let, nejen v posledních několika stech letech," říká John Francis Carson, tehdejší postdoktorand na univerzitě v Readingu.
Proměna krajiny ze savany po prales
Studie se zaměřila na jádra sedimentů ze dvou jezer v severovýchodní Bolívii, která se nacházejí v blízkosti hlavních míst zemních prací. Překvapivě nejstarší sedimenty nepocházely z ekosystému deštného pralesa. Přibližně před 2 000 až 3 000 lety se bolivijská Amazonie podobala africkým savanám, kde se vyskytoval pyl převážně trav a několika málo druhů stromů odolných vůči suchu.
Postupem tisíciletí se však ve vzorcích objevilo více pylu stromů, což signalizuje proměnu krajiny v hustý deštný prales, který známe dnes. Překvapivé je, že příkopy vytvořené člověkem vznikly ještě před touto změnou lesa, což naznačuje, že tyto stavby byly vybudované dříve, než je pohltil les. „Když do krajiny přišli první lidé, bylo zde sušší klima," prozrazuje Carson.
Jak lidé mění své okolí, a naopak
Objevy nabízejí bližší pohled na vztah prvních obyvatel k Amazonii. Tito pravěcí lidé pravděpodobně žili uprostřed otevřených savan a přizpůsobili se měnícímu se prostředí, když se objevil les. „Tak nějak to dává smysl; je snazší rozdupat stromek než porazit velký amazonský strom kamennou sekerou," vysvětluje Carson.
Tato studie přináší převrat v našem chápání předkolumbovských amazonských společností a zpochybňuje představu, že měly na deštný prales minimální vliv. Naopak zdůrazňuje symbiotický vztah mezi lidmi a přírodou při utváření složitého ekosystému Amazonie.
V době, kdy uvažujeme o zachování amazonského deštného pralesa tváří v tvář moderním výzvám, jako je odlesňování a změna klimatu, by nám pochopení vlivu dávných lidí mohlo poskytnout zásadní vodítko. Studie naznačuje, že moderní prales je výsledkem společné tvorby lidí a přírody, a nabízí tak cenné poučení pro zachování ekologické integrity regionu do budoucna.
Zdroje: www.seeker.com, www.nbcnews.com
