Americké Stonehenge: POSTAVILI ho překvapivě Féničané?

19. březen 2015 četba na 3 minuty
Místu s podivně nakupenými kameny se říká americké Stonehenge, dříve neslo název Mystery Hill, tedy záhadný kopec.

Místu s podivně nakupenými kameny se říká americké Stonehenge, dříve neslo název Mystery Hill, tedy záhadný kopec.

Foto: archiv

O tom, že Kryštofa Kolumba předběhli v Americe Vikingové, už nikdo nepochybuje. Ani severští bojovníci ale nemuseli být prvními objeviteli nového světa.

Dnes jsou to jen rozvaliny ukryté v lese, ale kdysi dávno to byl obrovský a promyšlený komplex, který i po staletích dává tušit, že jeho stavitelé museli mít hluboké znalosti nejen v architektuře, ale také v astronomii. Jejich totožnost je ovšem velkou záhadou.

Podvodník měl pravdu
Zhruba 60 kilometrů severně od Bostonu se rozprostírá lokalita, které se dnes říká Americké Stonehenge. Ke známé megalitické stavbě na jihu Anglie má na první pohled daleko. Monumentálnost ale nahrazuje rozlehlostí. Největší kámen v britském Stonehenge váží přes 50 tun, rekordmanem jeho amerického příbuzného je blok o váze „pouhých" 11 tun, rozvaliny se však nacházejí na ploše větší než 12 hektarů.

Jde o podivuhodně komplikovaný systém chodeb, sklepů, jeskyní, svatyní, observatoří a kdoví čeho ještě. V novodobé historii na něj poprvé upozornil farmář Jonahan Pattee, který žil poblíž v letech 1826-1848. Měl ale pověst zloděje a podvodníka, takže si všichni mysleli, že kameny na sebe navršil s pomocí svých pěti synů a místo používal jako sklad.

Později se ukázalo, že na jedné ze staveb roste památný strom, který byl prokazatelně zasazen v roce 1769, tedy dávno předtím, než se Pattee narodil.

Fascinující teorie
V roce 1936 pozemky koupil ředitel pojišťovny William Goldwin a místo pojmenoval Mystery Hill. Název se používal až do roku 1982, kdy se v zájmu přilákání většího počtu turistů změnil na Americké Stonehenge. To už lokalitu spravovala speciální nadace.

Klíčovou otázkou zůstává stáří komplexu. Třeba Goldwin zastával teorii, že ho postavili irští mniši někdy v 11. století. Následné výzkumy ale tuto teorii nepotvrdily. Při vykopávkách se našly úlomky keramiky, které pocházely z doby kolem roku 1000 př. n. l. V ohništi zase vědci našli zbytky dřevěného uhlí, které byly ještě o tisíc let starší.

Našla se i řada zvláštních kamenů. Jeden pravděpodobně sloužil k pozorování zimního slunovratu, další zase vypadá jako obětní místo. Je nebývale velký někdo do něj vytesal kanálek, patrně na odvod krve.

Je téměř jisté, že nic podobného nemohli postavit původní obyvatelé Ameriky, takže muselo jít o „import" vědomostí z jiného koutu světa. Pátrání vědce přivedlo k překvapivému kandidátovi: Féničanům. Tento národ zkušených mořeplavců z Blízkého východu začal právě kolem roku 1000 př. n. l. s velkými výboji, ovládl Středozemí a podle slavného řeckého historika Hérodota kolem roku 600 př. n. l. obeplul Afriku. Proč by tedy nemohl doplout i do Ameriky a vybudovat tam město? Na potvrzení této fascinující teorie si ale musíme ještě počkat.

Akční letáky