Statečná panovnice Amina má dodnes v Nigérii mnoho obdivovatelů, kteří ji považují za strůjkyni všeho dobrého, co zemi v historii potkalo. Jedním z jejích úsměvnějších počinů je i to, že do země údajně dovezla i dodnes populární rostlinu kolovník, jejímž semenům se říká kolové oříšky. Kromě toho, že se v Africe dlouho používala jako platidlo, obsahují rovněž kofein, který působí stejně povzbudivě jako káva a mnozí domorodci semínka proto rádi žvýkají.

Zpět ale k Amině válečnici.

Sjednotitelka Hausů

Amina vládla Nigerii v 16. století, ale první písemné záznamy o jejím působení pocházejí z doby až tři století po její předpokládané smrtí. Navíc není dodnes jasné, zdali se nejedná o další legendární bytost. Nigerijci ji však oslavují na poštovních známkách i uměleckých dílech. Na dokument o oslavované královně se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Daleko přínosnějším počinem než kolové oříšky je Aminin počin, jímž sjednotila národ Hausů do jediného státu, jemuž sama vládla.

Amina je tedy dnes považována za hauskou muslimskou historickou postavu městského státu Zazzau v dnešním severozápadním regionu Nigérie. Amina byla pro historiky velmi kontroverzní postavou, a to i díky nejasnosti její existence. První zmínky o černé královně kolovaly pouze ústně. Nejpravděpodobnějším datem jejího narození, pakliže je královna skutečná bytost, je datum kolem roku 1533, kdy se na území Nigérie rozkládalo sedm městských států národa Hausů. Jejím otcem byl král Nikatau a královna Bakwa Turunku. Amina měla i mladší sestru Zariu, po níž Britové na počátku 20. století přejmenovali moderní město Zaria.

Aminin vojenský život

Amina vyrůstala na dvoře svého dědečka a byla jím oblíbená, vodil ji dokonce s sebou ke dvoru a učil ji orientovat se v politických i vojenských záležitostech. Již v šestnácti letech byla Amina jmenována dědičkou a dostala své vlastní otrokyně. Jiná z legend ale hovoří o tom, že se Amina všemu naučila od své matky, která stála v čele Zazzau. Dokonce některé prameny hovoří o tom, že Bakwa Turunku nebyla žena, ale muž.

Amina byla velmi krásná - a pekelně bohatá, takže již od dětství se o ni ucházeli mnozí nápadníci, kteří ji nabízeli další otroky. Po smrti Amininých rodičů se králem Zazzau stal Aminin bratr Karam. A tato doba se překrývá s Amininými prvními válečnými úspěchy. Stala se totiž členkou bratrovy armády, kde si získala respekt a úctu pro své vojenské schopnosti.

Konečně na trůně!

Amina ale snila o veliké říši a věřila, že ji sama dokáže vybudovat válečnými úspěchy. To mohl být i jeden z důvodů, proč, když vládu nedostala sama, se postavila do čela bratrovy armády, zatímco její mladší sestra uprchla ze země.

Karam zhruba po deseti letech vlády zemřel a Amina měla cestu na trůn otevřenou. Pro její vládu byly charakteristické věčné války. Na sousední státy Amina vytáhla v čele dvacetitisícového vojska již pár měsíců poté, co usedla na trůn. A nemilosrdně pobila všechny, kdo ji stáli v cestě, dokud se jí nepovedlo sjednotit sedm hauských městských států v jedinou říši a splnit si tak svůj sen. Její armáda byla kromě skvělých bojovníků pověstná i kvalitou zbraní a přilbic.

Aby si vládu udržela, musela se ale velmi snažit, protože podmaněná území se mohla kdykoli vzepřít. Kolem dobytých měst proto nechala vystavět hliněné hradby, takže se z nich staly pevnosti, jež jsou dosud nazývány Amininy zdi a na některých místech Nigérie se dochovaly do dnešních časů.

Muži jako spotřební zboží

Amina se bohužel nedočkala potomka, takže svou velkou říši neměla komu předat. Za žádnou cenu se nechtěla provdat, zato s muži se ráda bavila. Své milence si vybírala mezi poraženými muži. S nimi si užila, čímž je de facto odsoudila na smrt. Ihned po společné noci totiž Amina nařídila setnout svému milenci na jednu noc hlavu. Důvodem bylo zachování jejího soukromí a nechtěla, aby muži mluvili o tom, co se mezi nimi dělo.

Stejně jako její život je tajemstvím opředena i Aminina smrt. Zemřela asi v roce 1610 při jednom vojenském tažení ve městě Altagara.

Zdali je však její život legenda nebo skutečnost, se asi nikdy nedozíme.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Amina, www.thoughtco.com, www.bbc.com