Nadýchané nebo těžké...
Různé mráčky, mraky, obláčky mají své odborné termíny – řasy, kupy, slohy, ale i lidová jména. Vzpomeňme třeba nadýchané beránky či kouzelné červánky. Uskupení jsou proměnlivá, obláčky jsou bílé, šedé, známe i hrozivá černá mračna. Ale když „laškují“ se sluncem, hrají snad všemi barvami. Pokud mrakům rozumíme, můžeme si třeba předpovědět počasí. Všechny totiž vznikají za určitých meteorologických podmínek. A ty jim obvykle i předurčují dané tvary.
Na obloze tak můžeme vidět obrovské „létající talíře“ – čočkovitá oblaka (Lenticularis), nebo děravé mraky, které skutečně vypadají, jako by měly díru. Kelvin-Helmholtzova mračna připomínají vlny oceánu. Některé mraky se po obloze táhnou a vypadají jako dlouhé tahy malířova štětce. Ač jsou předzvěstí bouřky, mraky „Asperitas“ jsou také jako z malířského plátna, a vytvářejí na obloze fascinují abstraktní obrazy. „Nacreous“ – perleťové mraky s jemnými pastelovými odstíny opravdu připomínají duhovou perleť některých škeblí. „Mammatus“ udělají z oblohy bublinovou folii.
Čas od času nabídne pohled na oblohu ojedinělé útvary zcela jiných tvarů…
Svůj zážitek popisuje pan Ferraro na následujícím videu:
Anděl nad Texasem
Anděl ozářený paprsky slunce – takový obraz se na naskytnul na obloze v Texasu. Neobyčejný okamžik zachytil Danny Ferraro, když jel se svou ženou Carmen po dálnici v Montgomery směrem na západ. Byl krásný letní den, když z ničeho nic slunce na okamžik zakryl mrak a manželům se zjevil anděl. Jak vzpomíná, slavili výročí svatby a byli na cestě vyřídit si nějaké nepříjemné úřední záležitosti, kterých se obávali. „Nevím, kolik lidí to vidělo, protože jich bylo na cestě hodně, ale jsem si jistý, že pro každého, kdo to viděl, to znamenalo něco zvláštního..."
Snímek umístil na sociální sítě. V komentářích se objevili i jiné „názory“, třeba, že vypadal jako kudlanka nábožná v šatech, rozvrkočená herečka, strašák do zelí. Pro pana Ferraro ale na oblohu sestoupil anděl, aby jim řekl, že vše bude v pořádku. Jak říká „Měl jsem pocit, jako by mi Bůh říkal, že je stále s mnou...“
Andělské paprsky vypadají jako vějířek
Andělské paprsky
Andělské zjevení má své vysvětlení. Ačkoli v tomto případě s tvarem anděla přímo nesouvisí, mohlo jít o jev, kterému se lidově říká andělské nebo boží paprsky. Jejich odborný název zní: krepuskulární paprsky. Určitě jste je už viděli. Lze je pozorovat nejčastěji v době, kdy zapadá nebo vychází slunce, které je pod obzorem. Jeho paprsky si najdou skulinku mezi mraky a vytvoří vějíř.
Vzhledem k tomu, že se panu Ferrarovi „svatá vize“ zjevila během letního dne, jedná se spíš o Tyndallův jev, který na obloze vypadá podobně, objevuje se však, když je slunce na obloze a překryje ho mrak. I s tímto jevem se nejspíš mnozí setkali. Případně mohlo jít o tzv. oblačný stín, který na obloze také kouzlí podivuhodné výjevy, které náhodně lidé vyfotí, či je záměrně loví fotografové.
Zdroje: www.thesun.co.uk, abc13.com, www.mentalfloss.com
