Nejstarší zaznamenaný vtip pochází z roku 1900 př. n. l. a svědčí o neutuchající lásce lidstva k záchodovému humoru. Staří Sumerové přinesli tento vtip: „Něco, co se od nepaměti nikdy nestalo: mladá žena si neprdla do klína svého muže." Zdá se, že záchodový humor je nadčasově oblíbený.
Tyto prastaré anekdoty osvětlují nadčasovou povahu humoru. Ať už jde o záchodové vtipy, duchaplné slovní hříčky nebo chytré návraty, lidé napříč kulturami a epochami se vždy snažili pobavit jeden druhého. Až se tedy příště podělíte o nějaký vtip, nezapomeňte, že se účastníte tradice, která trvá již po tisíciletí.
Na úsměvný dokument o trochu drsnějším humoru se podívejte zde:
Další vtipy, které zaznamenala historie
Staří Egypťané se za svůj humor nestyděli. Vtip z roku 1600 př. n. l. nalezený ve Westcarově papyru představuje znuděného faraona a jedinečné řešení: „Jak zabavit znuděného faraona? Po Nilu plujete s lodí plnou mladých žen oblečených pouze do rybářských sítí a vyzýváte faraona, aby šel chytat ryby." Vlastně se jedná o jakýsi nadčasový recept na zábavu.
Staří Řekové zase předvedli svůj humor ve Filogelosu, antologii více než 200 vtipů ze 4. nebo 5. století. Jeden z klenotů dokládá starou tradici utahování si ze studentů: „Jeden student se šel koupat a málem se utopil. Tak se teď zapřísáhl, že už nikdy nevleze do vody, dokud se opravdu nenaučí plavat." Vzdělání a humor k sobě odjakživa neodmyslitelně patří.
I Britové byli už v 10. století mistry suchého humoru. Britský humor byl po staletí podceňovaný. Nejstarší britský vtip se ptá: „Co visí člověku na stehně a chce se píchnout do díry, do které se předtím často píchalo?". Odpověď? Klíč.
15 nejstarších starověkých anekdot
Kromě čtyř již výše zmíněných anekdot se podívejme i na další.
Vtip o starém manželském páru z doby 1100 let př. n. l. by se dal prozaicky nazvat "Klíč je klíč":
„Žena, která byla na jedno oko slepá, je už dvacet let vdaná za muže. Když si našel jinou ženu, řekl jí: 'Rozvedu se s tebou, protože jsi prý na jedno oko slepá. To jsi na to na to přišla až teď, po dvaceti letech manželství?'".
Populární je i tento středověký latinský „prdící vtip“ z 15. století. Tehdy napsal Poggio Bracciolini Facetiae středověkou latinskou knihu vtipů, která obsahuje příběhy o flatulenci. Příběh, v němž vystupuje beran a ovce, ponechává jen málo prostoru pro představivost:
Manželka pozoruje berana, jak kopuluje s ovcí, a ptá se, jak si beran vybírá partnerku, na což manžel odpovídá, že beran si vybírá ovci, která prdí. Potvrdí jí, že lidé fungují stejně, načež ona prdne a mají spolu sex; ona prdne znovu, se stejným výsledkem. Když si prdne potřetí, manžel řekne: "Už se s tebou nebudu milovat, i kdybys vykadila duši." "A co když si prdne potřetí?" ptá se manžel.
Populární je i klasická slovní hříčka z doby mezi 8. stoletím př. n. l. až 6. stoletím n. l.:
V Homérově "Odyssei" Odysseus říká Kyklopovi, že jeho pravé jméno je "Nikdo". Když Odysseus řekne svým mužům, aby na Kyklopa zaútočili, Kyklop vykřikne: „Pomoc, nikdo na mě neútočí!" Nikdo mu tedy ani nepřijde na pomoc.
Další anekdota je ukázkou černého humoru ze 4. století: „Konzultace s horkokrevným doktorem: Chlapík říká: "Pane profesore, já si nemůžu lehnout ani vstát, nemůžu si ani sednout. Lékař odpoví: 'Asi nezbývá než se oběsit'."
Ze starověkého Říma, mezi lety 63 př. n. l. až 14 n. l., pochází i tento vtip:
Císař Augustus objížděl říši, když si v davu všiml muže, který mu byl nápadně podobný. Ze zvědavosti se ho zeptal: „Sloužila vaše matka kdysi v paláci?" Muž odpověděl: "Ne, Vaše Výsosti, ale můj otec ano." Tento veselý chlapík byl popraven o několik minut později?!
Jako další „prdící vtip“ se dá nazvat ten Shakespearův z roku 1603 z Othella, který ovšem ne zcela chápeme. Navíc není starověký, ale i ten je zmiňován v mnoha pramenech jako klasika:
"KLAUN: To jsou, prosím vás, dechové nástroje?
HUDEBNÍK: Ano, máte pravdu, pane.
KLAUN: Ó, tak pak je jasné, že z nich visí ocasy.
HUDEBNÍK: A kdepak visí ocasy, pane?
KLAUN: Vezměte si, pane, mnoho dechových nástrojů, které znám..."
Že by narážka na mužské umělce a hudebníky?
Tyto starověké vtipy prozrazují, že humor byl stálým společníkem po celou historii lidstva a jeho témata sahala od humoru v koupelně až po chytré slovní hříčky.
Zdroje: www.cracked.com, www.mentalfloss.com, www.reuters.com, en.wikipedia.org/wiki/Humorism, talesoftimesforgotten.com
